Home Tags Posts tagged with "Přirozené prostředí divoké zvěře"
Tag:

Přirozené prostředí divoké zvěře

Botanika

Akácie: Stromy a keře: Kompletní průvodce

by Petr
written by Petr

Akácie: Stromy a keře: Kompletní průvodce

Co jsou akácie: Stromy a keře?

Akácie: Stromy a keře patří do rodu Acacia, což je různorodá skupina rostlin s více než 1300 druhy po celém světě. Vyznačují se svými charakteristickými fylodii, což jsou přeměněné řapíky, které připomínají listy. Akácie jsou původem z Austrálie, Afriky, Evropy, Asie a Severní a Jižní Ameriky.

Použití akácií: Stromů a keřů

Akácie mají širokou škálu použití, jak praktických, tak okrasných. Jejich dřevo je ceněno pro svou odolnost a používá se ve stavebnictví, výrobě nábytku a hudebních nástrojů. Akáciová guma, lepkavá látka produkovaná některými druhy, se používá při výrobě potravin a nápojů. Kromě toho jsou akácie oblíbené zahradní rostliny díky své odolnosti vůči suchu a atraktivnímu olistění a květům.

Pěstování a péče o akácie: Stromy a keře

Akácie se obecně snadno pěstují a ošetřují. Dávají přednost dobře odvodněné půdě a plnému slunci, ale snášejí i částečný stín. Jsou odolné vůči suchu a nevyžadují časté zalévání. Hnojení není nutné, ale může být prospěšné.

Množení akácií: Stromů a keřů

Akácie lze množit ze semen nebo řízků. Semena by měla být před výsadbou skarifikována (naříznuta), aby se zlepšila klíčivost. Řízky by měly být odebírány ze zdravých, zralých rostlin.

Běžné problémy s akáciemi: Stromy a keře

Akácie jsou náchylné k několika běžným problémům, včetně houbových chorob, jako je rez nebo padlí. Mohou být také napadeny škůdci, jako jsou mšice a červci.

Výhody akácií: Stromů a keřů

Akácie nabízejí řadu výhod, včetně:

  • Odolnost vůči suchu
  • Rychlý růst
  • Schopnost fixace dusíku
  • Útočiště pro divokou zvěř
  • Okrasná hodnota

Toxicita akácií: Stromů a keřů

Některé druhy akácií obsahují psychoaktivní alkaloid nazývaný DMT (dimethyltryptamin). Požití velkého množství DMT může způsobit halucinace a jiné psychoaktivní účinky. Náhodné požití je však vzácné.

Rostliny podobné akáciím

Několik dalších rostlin se podobá akáciím, včetně:

  • Albízie
  • Trnovník
  • Mesquite

Historie akácií: Stromů a keřů

Akácie mají dlouhou a bohatou historii. Lidé je využívají po tisíce let jako potravu, lék a stavební materiál. V některých kulturách jsou akácie považovány za posvátné stromy.

Symbolika akácií: Stromů a keřů

Akácie mají řadu symbolických významů, včetně:

  • Nesmrtelnost
  • Zmrtvýchvstání
  • Čistota
  • Naděje

Ekologický význam akácií: Stromů a keřů

Akácie hrají důležitou roli v ekosystému. Poskytují potravu a úkryt pro divokou zvěř a jejich hluboké kořeny pomáhají stabilizovat půdu. Akácie také vytvářejí symbiotické vztahy s bakteriemi, které fixují dusík ze vzduchu a zpřístupňují jej ostatním rostlinám.

Evoluce akácií: Stromů a keřů

Akácie se vyvíjejí miliony let. Přizpůsobily se široké škále stanovišť, od pouští po deštné pralesy. Akácie také vyvinuly řadu obranných mechanismů proti býložravcům, včetně trnů a toxických chemikálií.

Akácie: Stromy a keře v přírodě

Akácie lze nalézt v různých stanovištích po celém světě. Jsou zvláště běžné v Austrálii, kde jsou důležitou součástí ekosystému. Akácie hrají roli také v tradičních kulturách mnoha domorodých australských národů.

Akácie: Stromy a keře na zahradě

Akácie jsou oblíbené zahradní rostliny díky svému atraktivnímu olistění a květům i díky své odolnosti vůči suchu. Jsou vhodné do teplých, suchých klimatických podmínek. Akácie lze na zahradě použít různými způsoby, například jako:

  • Solitérní rostliny
  • Živé ploty
  • Clony
  • Větrolamy

Další klíčová slova s dlouhým хвоstem:

  • Jak identifikovat akácie: Stromy
  • Odrůdy akácií pro terénní úpravy
  • Výhody akácií pro divokou zvěř
  • Léčivé použití akácií
  • Symbolika akácií v různých kulturách
  • Evoluce a adaptace akácií
  • Akácie v australském ekosystému
  • Jak používat akácie v zahradním designu
  • Tipy pro výsadbu a péči o akácie
  • Problémy a řešení s akáciemi
0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Příroda

Červený rybíz: Průvodce pěstováním a péčí

by Zuzana
written by Zuzana

Červeně kvetoucí rybíz: Průvodce pěstováním a péčí

Přehled

Červeně kvetoucí rybíz (Ribes sanguineum) je velký, vonný, na jaře kvetoucí keř, který pochází ze severozápadu Spojených států. Jeho nápadné květenství jsou oblíbeným zdrojem časného nektaru pro kolibříky a jiné opylovače a jeho jedlé, ale chuťově nevýrazné modročerné bobule poskytují potravu místní divoké zvěři na podzim.

Díky svému vzpřímenému, atraktivnímu tvaru je tento suchu odolný keř ideálním doplňkem do zadní části záhonů, jako solitérní rostlina nebo neformální živý plot nebo na skalnaté svahy, kde pomáhá kontrolovat erozi.

Výsadba

  • Výběr stanoviště: Červeně kvetoucí rybíz preferuje plné slunce nebo polostín, s větším množstvím stínu v teplejších vnitrozemských oblastech a větším množstvím slunce v pobřežních oblastech. Vyžaduje dobře odvodněnou půdu s mírně kyselou až neutrální hodnotou pH.
  • Vzdálenost: Rostliny vysazujte alespoň 6 stop od sebe, abyste zajistili dostatečnou cirkulaci vzduchu a snížili riziko onemocnění.
  • Načasování: Nejlepší doba pro výsadbu červeně kvetoucího rybízu je v mírném podzimu nebo na začátku jara, když je půda vlhká.

Péče

  • Zalévání: Čerstvě vysazené keře zalévejte pravidelně, zejména během horkých, suchých let. Zavedené keře jsou odolné vůči suchu, ale ocení příležitostnou hlubokou zálivku, která podpoří bujný růst.
  • Hnojení: Červeně kvetoucí rybíz prospívá v chudé půdě a obecně nevyžaduje hnojení. Přidání malého množství organické hmoty do půdy před výsadbou však může podpořit bujnější růst a bohatší kvetení.
  • Prořezávání: Prořezávání není nezbytné, ale může pomoci podpořit úhledný, keřovitý, kompaktní tvar a bohaté kvetení. Prořezávejte až do jedné třetiny výšky keře na novém růstu ihned po odkvětu.
  • škůdci a choroby: Červeně kvetoucí rybíz je obecně odolný vůči škůdcům a chorobám, ale může být náchylný k mšicím a vrtuli rybízové. Tyto škůdce sledujte a v případě potřeby přijměte vhodná opatření k jejich regulaci.

Množení

Červeně kvetoucí rybíz lze množit z řízků stonků nebo semen:

  • Řízky: Odebírejte měkké řízky na konci jara nebo začátkem léta nebo tvrdé řízky na konci podzimu nebo v zimě. Namočte řízky do zakořeňovacího hormonu a zasaďte je do dobře odvodněné půdy.
  • Semena: Semena sbírejte zralých bobulí na konci léta. Skladujte je na chladném, suchém místě a na podzim je vysejte, nebo je stratifikujte po dobu jednoho až tří měsíců, než je na začátku jara vysejete.

Kvetení

Impozantní, široce se rozprostírající hrozny brzy kvetoucích, vonných květů jsou důvodem, proč mnoho zahradníků pěstuje keř červeně kvetoucího rybízu. Červené, růžové nebo bílé květy jsou plné nektaru, což dělá tyto rostliny atraktivní pro kolibříky, a na jaře dodávají zářivé barvy.

  • Načasování: Červeně kvetoucí rybíz obvykle kvete na začátku až v polovině jara, kolem dubna až května, zhruba ve stejnou dobu, kdy začíná rašit nové listí.
  • Barva a vůně: Květy rostou ve visících hroznech, které jsou dlouhé 1 až 3 palce, přičemž každý hrozen obsahuje pět až 30 jednotlivých květů. Každý květ má pět okvětních lístků a vydává vůni, kterou někteří popisují jako lehce kořeněnou.

Doplňující informace

  • Červeně kvetoucí rybíz není v USA považován za invazivní, ale na Novém Zélandu je klasifikován jako invazivní druh.
  • Bobule červeně kvetoucího rybízu jsou jedlé, ale chuťově nevýrazné. Lze je použít k výrobě šťáv, sirupů a želé.
  • Červeně kvetoucí rybíz může dorůst výšky až 10 stop nebo více, pokud jsou podmínky vhodné. Mnoho odrůd je kompaktnějších a při plném růstu obvykle dorůstá výšky pouze 6 až 8 stop.
0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Příroda

Motýlí květ: Vyčerpávající průvodce pěstováním, péčí a výhodami

by Zuzana
written by Zuzana

Motýlí květ: Průvodce pro zahradníky k pěstování, péči a výhodám

Co je to motýlí květ?

Motýlí květ (Asclepias tuberosa) je vytrvalá bylina pocházející ze Severní Ameriky. Je členem čeledi toješťovitých a je úzce příbuzná s běžnou toještí obecnou (Asclepias syriaca). Motýlí květ se vyznačuje svými jasně oranžovými květy, které kvetou od června do srpna. Je to cenná rostlina pro opylovače, zejména motýly, a často se používá v motýlích zahradách a na loukách.

Výsadba a péče

  • Výsadba: Motýlí květ preferuje plné slunce a dobře odvodněnou půdu. Snáší různé půdní podmínky, ale je důležité vyhnout se výsadbě v oblastech se stojatou vodou. Motýlí květ lze vysazovat ze semen nebo z řízků.
  • Zalévání: Motýlí květ zalévejte pravidelně, zejména první rok po výsadbě. Jakmile se jednou usadí, je odolný vůči suchu a dokáže přežít s minimální zálivkou.
  • Hnojení: Motýlí květ nevyžaduje hnojení. Ve skutečnosti může nadměrné hnojení rostlině uškodit.
  • Prořezávání: Motýlí květ lze koncem podzimu nebo brzy na jaře seříznout až k zemi. Tím se podpoří nový růst a kvetení.

Výhody motýlího květu

  • Přitahuje opylovače: Motýlí květ je magnetem pro motýly, včely a další opylovače. Jeho jasně oranžové květy jsou majákem pro tyto prospěšné hmyzy, které hrají zásadní roli v našem ekosystému.
  • Poskytuje hostitelskou rostlinu pro monarchovy: Motýlí květ je důležitou hostitelskou rostlinou pro monarchovy. Housenky monarchů se živí listy motýlího květu a dospělí motýli na něj kladou svá vajíčka.
  • Nenáročný na pěstování: Motýlí květ je nenáročná rostlina na pěstování. Je odolný vůči suchu a nevyžaduje hnojení.

Časté problémy

  • Samovýsev: Motýlí květ se může agresivně samovysévat, což může být v některých zahradách problém. Abyste zabránili samovýsevu, odstraňte semeníky dříve, než dozrají a prasknou.
  • Poškození králíky: Motýlí květ mohou okusovat králíci. Chcete-li rostlinu ochránit, použijte odpuzovač králíků nebo oplocení.
  • Hniloba kořenů: Motýlí květ je náchylný k hnilobě kořenů, pokud je vysazen v husté, vlhké půdě. Abyste zabránili hnilobě kořenů, vysazujte motýlí květ do dobře odvodněné půdy.

Jak pěstovat motýlí květ ze semen

Motýlí květ lze snadno vypěstovat ze semen.

  • Sběr semen: Nasbírejte semena ze zralých semeníků na podzim.
  • Chladná stratifikace: Semena vložte do vlhkého výsevního substrátu a na dva měsíce je uložte do chladničky.
  • Klíčení: Osm týdnů před posledním očekávaným mrazem vyjměte semena z chladničky a umístěte je na teplé místo pod pěstební světla. Semena udržujte vlhká, ale ne promočená.
  • Přesazování: Jakmile mají sazenice dva páry pravých listů, zasaďte je do květináčů se zeminou a pokračujte v jejich pěstování v interiéru. Sazenice otužujte po dobu jednoho týdne, než je přesadíte na zahradu.

Je motýlí květ špatný pro monarchovy?

Na rozdíl od běžné toješti nemá motýlí květ žíravou mléčnou mízu. To z něj dělá bezpečnější rostlinu pro zahrady s dětmi nebo domácími mazlíčky. Motýlí květ však může být pro monarchovy stále škodlivý, pokud ho konzumují ve velkém množství. Toxiny v motýlím květu mohou způsobit problémy s trávením a dokonce i smrt. Je důležité poskytnout monarchům řadu různých druhů toješti, včetně běžné toješti i motýlího květu, aby byla zajištěna jejich zdraví a přežití.

Další tipy

  • Odstraňování odkvetlých květů: Odstraňujte odkvetlé květy, abyste podpořili další kvetení během celé sezóny.
  • Společenská výsadba: Motýlí květ vysazujte s dalšími rostlinami, které přitahují opylovače, jako je třapatka nachová, liatris a hlaváč.
  • Zimování: Motýlí květ je odolný v zónách 3-9. V chladnějším podnebí je důležité rostlinu zamulčovat, aby byla chráněna před mrazem.
0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Příroda

Šípolistá kalina: Všestranný keř pro každou zahradu

by Zuzana
written by Zuzana

Šípolistá kalina: Všestranný keř pro zahrady

Přehled

Šípolistá kalina (Viburnum dentatum) je původní severoamerický keř ceněný pro své nápadné bílé květy, modročerné plody a atraktivní listí. Její přizpůsobivost a nenáročnost na péči z ní činí vynikající volbu pro různé zahradní aplikace.

Popis

Šípolistá kalina je opadavý keř se vzpřímeným, zaobleným tvarem a více stonky. Obvykle dorůstá výšky 6–15 stop a šířky 6–15 stop. Lesklé zelené listy se zoubkovanými okraji zdobí její větve. Na jaře keř vykvete a vytváří hrozny malých bílých květů, které lákají opylovače. Po odkvětu se vyvinou modročerné plody, které poskytují hostinu ptákům a dalším volně žijícím živočichům. Na podzim se listí zbarví do odstínů žluté, oranžové a červené, čímž krajině dodá živé barvy.

Podmínky pro růst

Šípolistá kalina preferuje hlinitou, dobře odvodněnou půdu s kyselým pH. Snese určité sucho, ale nejlépe se jí daří s pravidelnou zálivkou. Ideální je plné až částečné slunce se stínem před silným odpoledním sluncem v teplých oblastech. Keř je odolný v zónách odolnosti USDA 2–8, což z něj činí vhodný druh pro širokou škálu podnebí.

Výsadba a péče

  • Výsadba: Zvolte místo pro výsadbu, které splňuje požadavky keře na slunce a půdu. Vykopejte jámu dvakrát tak širokou jako kořenový bal a stejně hlubokou. Do půdy přidejte organickou hmotu, abyste zlepšili drenáž a úrodnost. Keř zasaďte do stejné hloubky, v jaké rostl v nádobě. Po výsadbě důkladně zalijte.
  • Zálivka: Šípolistou kalinu zalévejte pravidelně, zejména v teplém a suchém počasí. Nechte půdu mezi zálivkami mírně vyschnout. Mulčování kolem báze rostliny pomáhá udržet vlhkost a potlačit plevel.
  • Hnojení: Na jaře aplikujte vyvážené, pomalu se uvolňující hnojivo, abyste podpořili zdravý růst a kvetení.
  • Prořezávání: Prořezávání není nezbytné, ale může pomoci udržet tvar keře a odstranit odumřelé nebo nemocné větve. Prořezávejte po odkvětu, abyste se vyhnuli odstranění květních pupenů.

Množení

Šípolistou kalinu lze množit pomocí řízků z měkkého nebo tvrdého dřeva. Řízky z měkkého dřeva by se měly odebírat na jaře nebo počátkem léta, zatímco řízky z tvrdého dřeva lze odebírat na konci podzimu nebo začátkem zimy. K podpoře úspěšnosti zakořenění řízků lze použít zakořeňovací hormon.

Běžní škůdci a choroby

Šípolistá kalina je poměrně odolná vůči škůdcům. Občas ji však může napadnout brouk kalinový. Tito brouci mohou ožrat listy keřů, pokud se neudrží na uzdě. K potlačení napadení lze použít ekologické pesticidy.

Využití v zahradě

Všestrannost šípolisté kaliny ji činí vhodnou pro různé zahradní aplikace:

  • Výsadby podél hranic: Její hustý růst a atraktivní listoví z ní činí vynikající volbu pro lemování záhonů a živé ploty.
  • Stínění: Šípolistou kalinu lze použít k vytvoření zástěn pro soukromí nebo ke skrytí nevzhledných oblastí zahrady.
  • Útočiště pro volně žijící živočichy: Květy a plody keře lákají ptáky a další volně žijící živočichy, což z něj činí cenný doplněk zahrad přátelských k volně žijícím živočichům.

Specifické informace o klíčových slovech s dlouhým ocasem

  • Pěstování šípolisté kaliny ze semen: Pěstování kaliny ze semen není běžnou praxí, protože jde o zdlouhavý a náročný proces s nízkou mírou úspěšnosti. Množení pomocí řízků je preferovanou metodou.
  • Péče o šípolistou kalinu v nádobách: Šípolistá kalina není vhodná pro pěstování v nádobách vzhledem ke své velké velikosti. Zvažte zakrslé odrůdy, jako je ‚Lil‘ Ditty‘, pro použití v nádobách.
  • Přezimování šípolisté kaliny: Šípolistá kalina je mrazuvzdorná a ve většině podnebí nevyžaduje žádnou zvláštní ochranu.
  • Boj s broukem kalinovým na šípolisté kalině: Zkontrolujte spodní stranu stonků, zda neobsahují tmavé skvrny, které naznačují přítomnost vajíček brouka kalinového. Napadené stonky odřízněte a zlikvidujte je ještě před vylíhnutím vajíček. Jako poslední možnost použijte ekologické pesticidy.
  • Podpora kvetení šípolisté kaliny: Nedostatek slunečního světla, živin nebo nesprávné prořezávání mohou bránit kvetení. Na začátku jara aplikujte hnojivo bohaté na fosfor a vyhněte se pozdnímu prořezávání v průběhu sezóny, protože kalina kvete na starém dřevě.
  • Běžné problémy se šípolistou kalinou: Šípolistá kalina je keř s nízkými nároky na údržbu a s několika běžnými problémy. Občas se u ní mohou objevit menší problémy, jako je skvrnitost listů nebo štítovky, které lze zvládnout pomocí vhodných ošetření.
0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
prostředí

Dešťové zahrady: Přírodní řešení pro hospodaření s dešťovou vodou

by Zuzana
written by Zuzana

Dešťové zahrady: Přírodní řešení pro hospodaření s dešťovou vodou

Co je dešťová zahrada?

Dešťová zahrada je upravená prohlubeň osázená původními rostlinami, které zachytávají, dočasně zadržují a filtrují dešťovou vodu předtím, než vteče do kanalizačního systému pro dešťovou vodu. Dešťové zahrady napodobují přírodní ekosystémy a poskytují řadu výhod, včetně snižování odtoku, zlepšování kvality vody a vytváření stanovišť pro divokou zvěř.

Jak fungují dešťové zahrady?

Dešťové zahrady zpomalují a zasakují dešťovou vodu odtékající z nepropustných povrchů, jako jsou střechy, příjezdové cesty a terasy. Rostliny v zahradě absorbují vodu svými hlubokými kořeny, což pomáhá filtrovat znečišťující látky a předcházet erozi. Voda je pak pomalu uvolňována zpět do země, čímž se doplňují zásoby podzemní vody a snižuje se riziko povodní.

Výhody dešťových zahrad

  • Zachování vody: Dešťové zahrady zachytávají a zadržují dešťovou vodu, čímž snižují množství vody, které odtéká do kanalizace pro dešťovou vodu. To pomáhá chránit vodní zdroje a snižovat zátěž obecních vodovodních systémů.
  • Zlepšení kvality vody: Rostliny v dešťových zahradách absorbují znečišťující látky z dešťové vody, jako jsou nadbytečné živiny, oleje a sedimenty. To pomáhá zlepšovat kvalitu vody v místních vodních tocích.
  • Kontrola eroze: Hluboké kořeny původních rostlin v dešťových zahradách pomáhají stabilizovat půdu a předcházet erozi. To je zvláště důležité v oblastech se strmými svahy nebo nestabilními půdami.
  • Stanoviště pro divokou zvěř: Dešťové zahrady poskytují potravu a úkryt pro celou řadu divoké zvěře, včetně ptáků, motýlů a žab. Rozmanitost rostlin přitahuje hmyz, který následně přitahuje ptáky a jiná zvířata.
  • Estetika: Dešťové zahrady lze navrhnout tak, aby byly krásné i funkční. Mohou být začleněny do stávající krajiny nebo vytvořeny jako samostatné prvky.

Plánování dešťové zahrady

Prvním krokem při plánování dešťové zahrady je výběr vhodného místa. Zahrada by měla být umístěna na nízkém místě ve vaší krajině, kam přitéká voda z nepropustných povrchů. Měla by být také vzdálená alespoň 10 stop od vašeho domu, aby se zabránilo poškození vodou na základech.

Velikost dešťové zahrady bude záviset na množství odtoku, které očekáváte. Malá zahrada je lepší než žádná, ale větší zahrada bude účinnější při zachytávání a filtrování dešťové vody.

Jakmile vyberete místo, musíte připravit půdu. Půda by měla být dobře odvodněná a vylepšená organickou hmotou, aby se zlepšila její schopnost zadržovat vodu.

Výběr rostlin pro dešťovou zahradu

Rostliny, které si vyberete do své dešťové zahrady, by měly být původní pro vaši oblast a přizpůsobené místnímu podnebí a půdním podmínkám. Původní rostliny mají hluboké kořeny, které pomáhají absorbovat dešťovou vodu a předcházet erozi. Je také pravděpodobnější, že přilákají divokou zvěř.

Při výběru rostlin zvažte následující:

  • Okraje: Rostliny na okraji zahrady by měly být schopny tolerovat suché podmínky.
  • Svahy: Rostliny na svazích by měly být schopny prospívat jak ve vlhkých, tak suchých podmínkách.
  • Střed: Rostliny ve středu zahrady budou vystaveny delším obdobím vlhké půdy a měly by být schopny tyto podmínky tolerovat.
  • Ohniskový bod: Můžete přidat malý okrasný strom nebo keř, který bude sloužit jako ohniskový bod zahrady.

Výsadba a údržba

Jakmile si vyberete své rostliny, je čas je vysadit do dešťové zahrady. Vykopejte díry, které jsou dvakrát širší než kořenové baly a stejně hluboké. Umístěte rostliny do děr a zasypte je zeminou, jemně přitlačte, abyste odstranili všechny vzduchové kapsy.

Po výsadbě rostliny důkladně zalijte. Dešťové zahrady obvykle vyžadují méně zálivky než tradiční zahrady, ale v delších obdobích sucha mohou potřebovat další zálivku.

Abyste udrželi svou dešťovou zahradu zdravou, je důležité pravidelně odplevelovat, mulčovat kolem rostlin, abyste potlačili plevel a udrželi vlhkost, a na jaře lehce přihnojit.

Závěr

Dešťové zahrady jsou krásný a účinný způsob, jak hospodařit s dešťovou vodou a zlepšit kvalitu vody. Jsou relativně snadno instalovatelné a udržovatelné a poskytují řadu výhod jak pro životní prostředí, tak pro vaši krajinu.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Zahradnictví

Červený dřín: Průvodce výsadbou, péčí a zimním zájmem

by Keira
written by Keira

Červený dřín: Průvodce výsadbou, péčí a zimním zájmem

Podmínky výsadby a růstu

Červený dřín (Cornus spp.) je odolný keř známý svými zářivě červenými stonky, které dodávají zimní krajině barevný nádech. Tyto všestranné keře prospívají v různých podmínkách, včetně:

  • Sluneční záření: Plné slunce až polostín
  • Půda: Vlhká, dobře odvodněná půda
  • pH půdy: Kyselé (pH 5,5-6,6)
  • Zóny odolnosti: 3-8 (USDA)

Tipy pro výsadbu:

  • Vyberte místo výsadby s dostatkem slunečního světla pro optimální barvu stonku.
  • Vykopejte díru dvakrát širší a o něco hlubší než kořenový bal.
  • Zasaďte keř tak, aby kořenový bal byl v úrovni s povrchem půdy.
  • Po výsadbě důkladně zalijte.

Péče a údržba

Červený dřín je poměrně nenáročný keř, který vyžaduje minimální péči:

  • Zalévání: Čerstvě zasazené keře zalévejte týdně, zejména v období sucha. Zralé rostliny potřebují zalévat pouze během delších období sucha.
  • Hnojení: Na začátku jara lehce přihnojte kompostem nebo rybí emulzí.
  • Prořezávání: Prořezávejte jednou ročně nebo každé dva roky, abyste odstranili starší větve a podpořili růst nových výhonků. Tím zachováte živost červených stonků.

Řešení běžných problémů

  • Bez červené barvy: Starší stonky mohou ztratit svou živost. Prořezávejte zpět ke zdravému dřevu, abyste podpořili růst nových výhonků s jasnějšími stonky.
  • Černé skvrny na stoncích: Stonková hniloba způsobuje hnědočerné skvrny. Ořízněte postižené stonky pomocí dezinfikovaných nástrojů.
  • Vývoj kořenových výmladků: Kořenové výmladky mohou vysávat energii z keře, což má za následek méně barevné stonky. Odstraňte je ostrými, dezinfikovanými zahradními nůžkami.

Výhody v krajinářství

Červený dřín nabízí v krajině řadu výhod:

  • Zimní zájem: Zářící červené stonky keře poskytují výrazný kontrast se zasněženou zimní scenérií.
  • Krása po celý rok: Na jaře keř vytváří hrozny bílých květů, které v létě přecházejí v bílé bobule. Podzimní listí získává odstíny růžové nebo zlaté.
  • Útočiště pro divokou zvěř: Bobule lákají ptáky a malá zvířata.
  • Kontrola eroze: Červený dřín (Cornus sericea) se šíří pomocí kořenových výmladků a vytváří husté houštiny, které mohou pomoci stabilizovat půdu na svazích.

Rozmnožování

  • Červený dřín lze množit pomocí řízků z tvrdého dřeva, které se odebírají na konci léta.
  • Odřízněte stonek tlustý jako tužka a rozdělte ho na 6-9 palcové části s pupenem na každém konci.
  • Odstraňte postranní větve a namočte řízky do zakořeňovacího hormonu.
  • Zasaďte řízky do květináčů a umístěte je na chráněné místo nebo do pařeniště přes zimu.
  • Pravidelně zalévejte a udržujte půdu vlhkou.
  • Jakmile zakoření, přesaďte mladé rostliny na požadované místo.

Podpora kvetení

  • Prořezávejte poté, co keř odkvete, abyste zabránili odstranění květních pupenů.
  • V období sucha zalévejte hluboko, abyste podpořili kvetení.
  • Chraňte mladé pupeny před mrazem zakrytím rostliny na začátku jara, kdy hrozí mráz.

Další tipy

  • Vyberte správnou odrůdu pro vaše konkrétní potřeby. Tatarský dřín (Cornus alba) a červený dřín (Cornus sericea) jsou běžné volby.
  • Červený dřín vysazujte ve skupinách po třech nebo více pro dramatičtější efekt.
  • Použijte keř jako živý plot nebo clonu pro soukromí.
  • Kombinujte červený dřín s jinými keři a rostlinami pro rozmanitost textur a barev v krajině.

Dodržováním těchto tipů si můžete užívat krásu a výhody červeného dřínu ve vaší domácí krajině po mnoho let.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail