Home Tags Posts tagged with "Keře"
Tag:

Keře

Botanika

Akácie: Stromy a keře: Kompletní průvodce

by Petr
written by Petr

Akácie: Stromy a keře: Kompletní průvodce

Co jsou akácie: Stromy a keře?

Akácie: Stromy a keře patří do rodu Acacia, což je různorodá skupina rostlin s více než 1300 druhy po celém světě. Vyznačují se svými charakteristickými fylodii, což jsou přeměněné řapíky, které připomínají listy. Akácie jsou původem z Austrálie, Afriky, Evropy, Asie a Severní a Jižní Ameriky.

Použití akácií: Stromů a keřů

Akácie mají širokou škálu použití, jak praktických, tak okrasných. Jejich dřevo je ceněno pro svou odolnost a používá se ve stavebnictví, výrobě nábytku a hudebních nástrojů. Akáciová guma, lepkavá látka produkovaná některými druhy, se používá při výrobě potravin a nápojů. Kromě toho jsou akácie oblíbené zahradní rostliny díky své odolnosti vůči suchu a atraktivnímu olistění a květům.

Pěstování a péče o akácie: Stromy a keře

Akácie se obecně snadno pěstují a ošetřují. Dávají přednost dobře odvodněné půdě a plnému slunci, ale snášejí i částečný stín. Jsou odolné vůči suchu a nevyžadují časté zalévání. Hnojení není nutné, ale může být prospěšné.

Množení akácií: Stromů a keřů

Akácie lze množit ze semen nebo řízků. Semena by měla být před výsadbou skarifikována (naříznuta), aby se zlepšila klíčivost. Řízky by měly být odebírány ze zdravých, zralých rostlin.

Běžné problémy s akáciemi: Stromy a keře

Akácie jsou náchylné k několika běžným problémům, včetně houbových chorob, jako je rez nebo padlí. Mohou být také napadeny škůdci, jako jsou mšice a červci.

Výhody akácií: Stromů a keřů

Akácie nabízejí řadu výhod, včetně:

  • Odolnost vůči suchu
  • Rychlý růst
  • Schopnost fixace dusíku
  • Útočiště pro divokou zvěř
  • Okrasná hodnota

Toxicita akácií: Stromů a keřů

Některé druhy akácií obsahují psychoaktivní alkaloid nazývaný DMT (dimethyltryptamin). Požití velkého množství DMT může způsobit halucinace a jiné psychoaktivní účinky. Náhodné požití je však vzácné.

Rostliny podobné akáciím

Několik dalších rostlin se podobá akáciím, včetně:

  • Albízie
  • Trnovník
  • Mesquite

Historie akácií: Stromů a keřů

Akácie mají dlouhou a bohatou historii. Lidé je využívají po tisíce let jako potravu, lék a stavební materiál. V některých kulturách jsou akácie považovány za posvátné stromy.

Symbolika akácií: Stromů a keřů

Akácie mají řadu symbolických významů, včetně:

  • Nesmrtelnost
  • Zmrtvýchvstání
  • Čistota
  • Naděje

Ekologický význam akácií: Stromů a keřů

Akácie hrají důležitou roli v ekosystému. Poskytují potravu a úkryt pro divokou zvěř a jejich hluboké kořeny pomáhají stabilizovat půdu. Akácie také vytvářejí symbiotické vztahy s bakteriemi, které fixují dusík ze vzduchu a zpřístupňují jej ostatním rostlinám.

Evoluce akácií: Stromů a keřů

Akácie se vyvíjejí miliony let. Přizpůsobily se široké škále stanovišť, od pouští po deštné pralesy. Akácie také vyvinuly řadu obranných mechanismů proti býložravcům, včetně trnů a toxických chemikálií.

Akácie: Stromy a keře v přírodě

Akácie lze nalézt v různých stanovištích po celém světě. Jsou zvláště běžné v Austrálii, kde jsou důležitou součástí ekosystému. Akácie hrají roli také v tradičních kulturách mnoha domorodých australských národů.

Akácie: Stromy a keře na zahradě

Akácie jsou oblíbené zahradní rostliny díky svému atraktivnímu olistění a květům i díky své odolnosti vůči suchu. Jsou vhodné do teplých, suchých klimatických podmínek. Akácie lze na zahradě použít různými způsoby, například jako:

  • Solitérní rostliny
  • Živé ploty
  • Clony
  • Větrolamy

Další klíčová slova s dlouhým хвоstem:

  • Jak identifikovat akácie: Stromy
  • Odrůdy akácií pro terénní úpravy
  • Výhody akácií pro divokou zvěř
  • Léčivé použití akácií
  • Symbolika akácií v různých kulturách
  • Evoluce a adaptace akácií
  • Akácie v australském ekosystému
  • Jak používat akácie v zahradním designu
  • Tipy pro výsadbu a péči o akácie
  • Problémy a řešení s akáciemi
0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Příroda

Viburnum: Průvodce pěstováním a péčí

by Zuzana
written by Zuzana

Viburnum: Průvodce pěstováním a péčí

Přehled

Viburnum keře jsou oblíbené zahradní rostliny kvůli svému atraktivnímu olistění, krásným květům a přizpůsobivosti různým pěstebním podmínkám. Tato komplexní příručka poskytne postřehy do pěstování, péče a řešení problémů rostlin viburnum.

Druhy Viburnum

Viburnum zahrnuje širokou škálu listnatých a stálezelených keřů a malých stromů. Některé odrůdy vykazují listnaté nebo stálezelené vlastnosti v závislosti na jejich umístění.

Listnaté odrůdy Viburnum

  • Viburnum nudum (Swamp-haw viburnum): Dosahuje výšky 12 stop, s bílými květy a modročerným ovocem. Preferuje plné slunce až částečný stín.
  • Viburnum lantanoides (Hobblebush): Roste až do výšky 8 stop, s bílými květy a červenými hrozny plodů, které dozrávají do modročerna. Užívá si vlhký stín, ale snáší horké slunce a suchou půdu.
  • Viburnum lentago (Nannyberry): Může dosáhnout výšky 12 stop, se smetanově bílými květy a atraktivním podzimním listím. Preferuje vlhký stín, ale snáší plné slunce a suchou půdu.
  • Viburnum carlesii (Korean spice viburnum): Oblíbený kvetoucí keř s aromatickými růžovými pupeny, které vykvétají do bílých květů. Podzimní listy se zbarvují do živých odstínů červené, fialové a oranžové.

Stálezelené odrůdy Viburnum

  • Viburnum davidii (David viburnum): Nízký, kompaktní keř s výraznými kožovitými tmavě modrozelenými listy. Růžové květy se na jaře otevírají do krémově bílých květů. Může být listnatý v chladnějším podnebí.
  • ‘Spring Bouquet’ (Viburnum tinus): Produkuje husté hrozny bílých květů na načervenalých stoncích na konci zimy a na začátku jara. Plody se vyvíjejí v kovově modročerné bobule.
  • ‘Emerald Lustre’ (Viburnum odoratissimum): Vzpřímená odrůda s lesklými zelenými listy a bílými květy v polovině jara. Nový růst má růžový nádech. Plody přecházejí z červené do purpurově černé.
  • Walter’s viburnum (Viburnum abovatum): Stálezelená rostlina, která může dosáhnout výšky 20 stop. Na jaře vytváří bílé květy. Nejlépe se hodí do teplejších klimatických podmínek.

Pěstování

Výsadba

  • Vyberte si místo výsadby s dobře odvodněnou půdou a dostatkem slunečního světla.
  • Vykopejte díru dvakrát širší než kontejner a dostatečně hlubokou, aby pojala kořenový bal.
  • Opatrně vyjměte rostlinu z nádoby a umístěte ji do díry.
  • Zasypte díru do poloviny zeminou, přidejte vodu a poté vyplňte zbytek díry.
  • Přidejte 2palcovou vrstvu mulče kolem základny rostliny, abyste udrželi vlhkost.

Zalévání

  • Nově vysazené viburnum zalévejte každých 7 až 10 dní během horkého počasí.
  • Zavedené rostliny obecně potřebují jednou týdně hlubokou zálivku, ať už deštěm nebo zavlažováním.
  • Domácí odrůdy s dobře zavedeným kořenovým systémem mají dobrou toleranci vůči suchu.

Hnojení

  • Většině rostlin viburnum prospívá každoroční aplikace vyváženého, ​​postupně uvolňovaného hnojiva smíchaného s půdou na jaře.
  • Postupujte podle pokynů na etiketě produktu pro dávkování.
  • Zavedené keře obvykle nevyžadují další přihnojování.

Péče

Prořezávání

  • Na začátku léta zastřihněte dlouhé výhonky, abyste zachovali tvar keře.
  • Vyhněte se prořezávání během vegetačního klidu, protože by to mohlo odstranit pupeny vytvářející květy.
  • Zlomené, odumřelé nebo nemocné větve by měly být odstraněny okamžitě.
  • Stromové formy viburnum mohou vyžadovat určitý řez, aby dosáhly požadovaného tvaru.

Množení

  • Viburnum lze množit z řízků z měkkého nebo tvrdého dřeva.
  • Řízky odebírejte ráno a odstraňte listy z dolní třetiny.
  • Stonek namočte do zakořeňovacího hormonu a zasaďte ho do vlhké směsi rašeliny a perlitu.
  • Řízek přikryjte plastem a udržujte ho na nepřímém světle, dokud se nevytvoří kořeny.

Škůdci a choroby

  • Viburnum brouk listový (VLB): Závažný škůdce, který může způsobit značné poškození. Odstraňte listy napadené vajíčky a podpořte hmyzí predátory.
  • Houbové choroby: Padlí, plíseň a houbové skvrny na listech mohou postihnout viburnum. Vyhněte se zálivce shora, použijte fungicidy na postižené rostliny a odstraňte infikované části rostlin.
  • Kořenová hniloba Armillaria: Houbová choroba, která způsobuje zakrnělé nebo žluté listy. Odstraňte a zlikvidujte postižené rostliny, abyste zabránili šíření.
  • Rakovina: Houbový problém, který postihuje stresované stromy a keře. Obnovte zdraví rostlin, abyste podpořili zotavení.

Řešení problémů

Proč můj viburnum nekvete?

  • Zajistěte, aby rostlina dostávala dostatek slunečního světla.
  • Zkontrolujte odvodnění půdy a vyhněte se přelévání.
  • Vyhněte se nadměrnému hnojení dusíkem, které může podporovat bujné olistění, ale bránit kvetení.
  • Neřezejte během vegetačního klidu, protože by to mohlo odstranit pupeny vytvářející květy.

Listy mého viburnum jsou odbarvené nebo zvadlé.

  • Zkontrolujte, zda nejsou známky houbových chorob, a použijte vhodné ošetření.
  • Kořenová hniloba Armillaria může způsobit zakrnělé nebo žluté listy. Vykopejte a zlikvidujte postižené rostliny.
  • Rakovina může způsobit odumřelé, zvadlé a odbarvené listy. Obnovte zdraví rostlin, abyste podpořili zotavení.

Další tipy

  • Vyberte odrůdy viburnum, které jsou vhodné pro vaše klima a pěstební podmínky.
  • Rostliny viburnum vysazujte do skupin, abyste zvýšili jejich vizuální efekt.
  • Používejte viburnum jako živý plot, clonu nebo vzorkovou rostlinu.
  • Vychutnejte si krásu a výhody keřů viburnum po mnoho let.
0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Příroda

Keře vs. stromy: Zahradnický rozdíl

by Zuzana
written by Zuzana

Keře vs. stromy: Zahradnický rozdíl

Zahradnické definice

V zahradnictví se termíny „keř“ a „strom“ často používají zaměnitelně, ale existují mezi nimi jemné rozdíly. Keř je obecně definován jako dřevnatá rostlina s několika vytrvalými stonky, které mohou být vzpřímené nebo blízko země, s dospělou výškou menší než 4,5 metru a průměrem stonku menším než 7,6 centimetru. Strom je naproti tomu typicky popisován jako rostlina, která tvoří určitý tvar, se stonky a listy, které se téměř mohou dotýkat země.

Olistění keřů vs. stromů

Dalším způsobem, jak rozlišit keře od stromů, je jejich olistění. Stálezelené keře a stromy si ponechávají své listy po celý rok, zatímco listnaté stromy na podzim listy ztrácejí. Některé stromy mají navíc stonky a listy, které rostou blízko země, zatímco keře mají tendenci mít hustší olistění a vzpřímenější formu růstu.

Rozdíl založený na umístění

Umístění rostliny může také ovlivnit její klasifikaci jako keř nebo strom. Někteří zahradníci považují rostliny pěstované na zahradách za keře, zatímco ty, které rostou divoce, se považují za stromy. Existují však výjimky z tohoto pravidla, jako jsou růže a borůvkové keře, které se běžně vyskytují v pěstovaných zahradách.

Keře vs. stromy v krajinářské architektuře

Jak keře, tak stromy se běžně používají v krajinářské architektuře pro různé účely. Keře jsou často vybírány pro svou okrasnou hodnotu, jako jsou jejich květy, olistění nebo tvar. Mohou být vysazeny jako jednotlivé exempláře nebo seskupeny tak, aby vytvářely živé ploty nebo lemy. Stromy se naproti tomu často používají v naturalizovaných výsadbách nebo jako podrost ve lesních zahradách. Mohou být také použity k vytvoření hustých houštin pro soukromí nebo stanovišť pro volně žijící živočichy.

Keře, stromy a živé ploty

Keře a stromy se často vysazují blízko sebe, aby vytvořily živé ploty, které se používají pro celou řadu účelů v krajinářské architektuře, jako jsou ploty zajišťující soukromí, vymezení hranic pozemku nebo vizuální rozdělení venkovních prostor. Živé ploty mohou být vysoké nebo nízké, stálezelené nebo listnaté a kvetoucí nebo nekvetoucí v závislosti na použitém druhu rostliny.

Oblíbené keře a stromy

Jedním z nejoblíbenějších stálezelených keřů je zimostráz, který je známý svou všestranností a snadnou tvarovatelností. Často se používá v topiariích a živých plotech. Mezi další oblíbené keře patří hortenzie, azalka a rododendron, které jsou ceněny pro své výrazné květy. Mezi běžné stromy patří plané růže, bezinky a kalina, které poskytují potravu a úkryt pro volně žijící živočichy.

Údržba a péče

Keře i stromy vyžadují pravidelnou údržbu, aby si zachovaly své zdraví a vzhled. To zahrnuje prořezávání za účelem odstranění odumřelých nebo nemocných větví, tvarování rostlin a podpora nového růstu. Hnojení a zálivka jsou také důležité, zejména během vegetačního období. Poskytnutím správné péče zajistíte, že vaše keře a stromy budou prosperovat a vylepší vaši krajinu na mnoho let dopředu.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Zahradnictví

Pěstování stromových hortenzií: Vše, co potřebujete vědět

by Zuzana
written by Zuzana

Pěstování stromových hortenzií (latinsky Hydrangea paniculata)

Charakteristika a pěstování

Stromové hortenzie jsou rychle rostoucí kvetoucí keře s přímým růstovým návykem. Koncem léta, kdy kvete jen málo jiných keřů, vytvářejí nápadné kuželovité květenství. Tato květenství mohou dosahovat délky až 7 palců a vyznačují se shluky malých, krémově bílých květů, které se postupně zbarvují do růžova a nakonec na podzim zvadnou do hnědé barvy.

Stromové hortenzie se pěstují relativně snadno a mohou prospívat v různých podmínkách. Jsou tolerantní vůči znečištění, soli a městskému prostředí. Upřednostňují vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu s kyselým až neutrálním pH. Tyto keře vyžadují plné až částečné sluneční světlo s určitým odpoledním stínem v horkém klimatu.

Výsadba a péče

Nejlepší čas pro výsadbu stromových hortenzií je na jaře nebo na začátku podzimu. Vyberte si místo výsadby s dobrou drenáží a chraňte rostliny před silným větrem, který může poškodit jejich stonky.

Stromové hortenzie pravidelně zalévejte, zvláště během horkého a suchého počasí. Vyhněte se přemokření, protože to může vést k hnilobě kořenů a dalším chorobám. Keře přihnojujte dvakrát ročně, jednou na začátku jara a znovu na podzim, poté co květy odkvetou. Používejte hnojivo určené pro keře a stromy.

Prořezávání a tvarování

Stromové hortenzie lze tvarovat tak, aby rostly jako malé stromy, pomocí promyšleného prořezávání. Nejlepšího tvaru však dosáhnou, když rostou jako velké keře s více stonky. Květy se objevují na výhoncích aktuální sezóny, proto podle potřeby prořezávejte na konci zimy až začátku jara. Nepříjemné prořezávání může obětovat některé z květů v dané vegetační sezóně.

Chcete-li stromovou hortenzie tvarovat tak, aby rostla jako strom, vyberte jeden hlavní stonek a připevněte jej k pevnému kůlu. Odstraňte všechny konkurenční stonky nad zemí a výhonky, které vyrůstají z hlavního stonku. Neustále kontrolujte, zda se kolem základny rostliny neobjevují výhonky, a odstraňujte je, jakmile se objeví. Hlavní stonek nakonec vytvoří strukturu podobnou kmeni.

Množení

Stromové hortenzie lze množit pomocí řízků. Nejlepší čas pro to je na jaře nebo na začátku léta, než rostlina začne kvést. Vyberte zdravý stonek, který ještě nekvetl, a odřízněte kus dlouhý asi 6 palců. Odstraňte spodní listy a zbývající listy rozřízněte napůl. Řízky namočte do zakořeňovacího hormonu a zasaďte je do malé nádoby naplněné vermikulitem, hrubým pískem nebo kombinací obojího. Udržujte půdu vlhkou, ale ne přemokřenou, a umístěte nádobu na světlé, ale nepřímé světlo. Řízky by měly během měsíce vyvinout kořenový systém.

Přezimování

Abyste pomohli stromovým hortenziím přežít zimu, udržujte půdu vlhkou až do zamrznutí země. Přikryjte kořeny 3 až 4 palci mulče a jakmile se teploty oteplí, nezapomeňte jej odstranit.

Škůdci a choroby

Stromové hortenzie jsou obecně odolné vůči škůdcům a chorobám. Mohou však být náchylné k mšicím, růžovým broukům, štítenkám, slimákům a plzákům. K regulaci těchto škůdců lze použít organické pesticidy. Stromové hortenzie mohou také postihnout houbové choroby, jako je padlí, plíseň šedá a skvrnitost listů. Tyto choroby lze léčit vhodným fungicidem.

Odstraňování problémů

Listy černají/hnědnou: Může to být známka houbového onemocnění. Odřízněte postiženou oblast nebo použijte vhodný fungicid.

Listy žloutnou: To může naznačovat přemokření, podmáčení nebo nedostatek živin. Upravte zálivku a podle potřeby přihnojujte.

Časté dotazy

Jaký je rozdíl mezi stromovými hortenziemi a hortenziemi keřovými?

Stromové hortenzie jsou keře s přímým růstovým návykem, které lze tvarovat do stromovité podoby. Hortenzie keřové jsou obvykle kratší a kompaktnější.

Mohou stromové hortenzie růst uvnitř?

Stromové hortenzie lze pěstovat jako rostliny v nádobách uvnitř, ale nemusí dosáhnout svého plného potenciálu, co se týče velikosti a kvetení.

Jak mám prořezávat svou stromovou hortenzie, abych podpořil kvetení?

Stromové hortenzie prořezávejte na konci zimy až začátku jara a odstraňte všechny odumřelé nebo poškozené stonky. Zbývající stonky seřízněte asi 6 palců nad zemí. To podpoří růst nových stonků, které v létě vykvetou.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Botanika

Rostliny, kterým se daří v kyselé půdě: Průvodce výběrem a pěstováním

by Petr
written by Petr

Rostliny, kterým se daří v kyselé půdě

Co je kyselá půda

Kyselá půda má pH nižší než 7,0. Většina rostlin preferuje půdu s pH mezi 6,0 a 7,0, ale některým rostlinám se ve skutečnosti daří v kyselé půdě. Tyto rostliny se přizpůsobily nízkým hodnotám pH a snášejí přítomnost hliníku a dalších prvků, které mohou být pro jiné rostliny toxické.

Výhody pěstování v kyselé půdě

Pěstování v kyselé půdě může přinést několik výhod:

  • Zvýšená dostupnost živin: Kyselá půda pomáhá uvolňovat živiny, jako je železo a mangan, které jsou nezbytné pro růst rostlin.
  • Zlepšené zadržování vody: Kyselé půdy mají tendenci zadržovat vodu lépe než zásadité půdy, což může být přínosné pro rostliny, které vyžadují stálou vlhkost.
  • Snížený výskyt nemocí: Některé choroby jsou méně časté v kyselých půdách, jako je například hniloba kořenů a padlí.

Výběr rostlin pro kyselou půdu

Při výběru rostlin pro kyselou půdu je důležité vybírat druhy, o kterých je známo, že tyto podmínky tolerují nebo v nich prosperují. Mezi oblíbené možnosti patří:

Květiny:

  • Azalky
  • Rododendrony
  • Hortenzie
  • Krvácející srdce
  • Japonská pachysandra
  • Modrý agerát
  • Dřín kanadský

Keře:

  • Azalky
  • Rododendrony
  • Vřes
  • Cesmína
  • Kalina
  • Metličatka

Stromy:

  • Modrý smrk
  • Jeřáb ptačí
  • Magnolia
  • Dřín

Konkrétní doporučení rostlin

Azalky a rododendrony: Tyto kvetoucí keře jsou známé svými živými květy a přizpůsobivostí kyselým půdám. Preferují dobře odvodněnou půdu a polostín.

Hortenzie: Hortenzie jsou oblíbené pro své nápadné květenství. Tolerují širokou škálu hodnot pH půdy, ale v kyselé půdě vytvářejí modré květy a v zásadité půdě růžové květy.

Krvácející srdce: Tato trvalka má srdčité květy a daří se jí v kyselé půdě s dobrou drenáží.

Japonská pachysandra: Tento pokryv půdy je odolný vůči jelenům a na jaře vytváří bílé květy. Preferuje kyselou půdu obohacenou o kompost.

Modrý agerát: Tato jednoletá květina je skvělou volbou pro přidání barvy do kyselé půdy. Produkuje klasy modrých nebo fialových květů a preferuje dobře odvodněnou půdu obohacenou o kompost.

Dřín kanadský: Tato původní trvalka má bílé květy a červené bobule. Preferuje kyselou půdu, která je vlhká a dobře odvodněná.

Vřes: Tento stálezelený keř je známý svými růžovými květy a zimní odolností. Preferuje kyselou půdu, která je dobře odvodněná a vlhká.

Cesmína: Existuje mnoho odrůd cesmíny, z nichž většina jsou keře. Preferují kyselou půdu, která je dobře odvodněná a snese trochu stínu.

Kalina: Tyto keře jsou známé svými atraktivními květy, bobulemi a podzimním listím. Preferují dobře odvodněnou půdu, která je mírně kyselá.

Metličatka: Tento keř dostal své jméno podle tvaru květenství podobného láhvovému kartáči. Preferuje kyselou půdu, která je dobře odvodněná a středně vlhká.

Modrý smrk: Tento stálezelený strom je oblíbenou volbou pro vánoční stromky. Preferuje kyselou půdu, která je dobře odvodněná a vlhká.

Jeřáb ptačí: Tento strom je známý svými jasně oranžovými bobulemi. Preferuje kyselou půdu, která je dobře odvodněná a bohatá na živiny.

Magnolia: Magnolie jsou známé svými velkými, nápadnými květy. Preferují kyselou půdu, která je dobře odvodněná a vlhká.

Dřín: Tato skupina rostlin zahrnuje stromy i keře. Preferují kyselou půdu, která je dobře odvodněná a rovnoměrně vlhká.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Příroda

Dřín jarní: Cenný keř pro vaši zahradu

by Zuzana
written by Zuzana

Dřín jarní: Všestranný keř pro vaši zahradu

Přehled

Dřín jarní (Cornus amomum) je opadavý keř pocházející z východní části Severní Ameriky. Tento všestranný keř, který je známý pro své atraktivní květy, bobule a podzimní listí, nabízí v krajině mnoho výhod.

Charakteristika

  • Český název: Dřín jarní
  • Botanický název: Cornus amomum
  • Čeleď: Dřínovité (Cornaceae)
  • Typ rostliny: Keř
  • Maximální velikost: 6-12 stop vysoký a široký
  • Sluneční podmínky: Částečné slunce až plný stín
  • Typ půdy: Hlinitá, dobře odvodněná, kyselá
  • pH půdy: 5-7
  • Doba květu: Květen a červen
  • Barva květů: Krémově bílá
  • Zóny odolnosti: USDA zóny 5-8
  • Původní oblast: Severní Amerika

Výhody

  • Kontrola eroze: Hustý keřovitý růst dřínu jarního pomáhá stabilizovat svahy a zabraňuje erozi.
  • Přitažlivost pro opylovače a divokou zvěř: Jeho jarní květy a letní bobule poskytují nektar a potravu pro motýly, ptáky a včely, zatímco jeho podzimní listí a zimní kůra poskytují přístřeší a hnízdiště pro divokou zvěř.
  • Okrasná hodnota: Atraktivní květy keře, podzimní listí a zimní kůra dodávají krajině zajímavost po celý rok.

Požadavky na péči

Světlo: Dřín jarní roste nejlépe v částečném stínu, ale snese i plné slunce nebo plný stín.

Půda: Ideální je dobře odvodněná, kyselá půda. Keř snese i jílovitou půdu, ale nemusí se jí dařit tak dobře.

Voda: Nově vysazené keře zalévejte týdně a důkladně, dokud se neuchytnou. Zakořeněné rostliny obvykle nevyžadují další zálivku, pokud není sucho nebo pokud nejsou umístěny na místě s plným sluncem.

Teplota a vlhkost: Dřín jarní je odolný do zón USDA 5-8 a zvládá mrazivé zimní počasí. Přestože preferuje v létě chladnou, vlhkou půdu, doporučuje se kolem kořenového systému položit vrstvu kompostu.

Hnojení: Hnojení není pro dřín jarní nutné. Ve skutečnosti může nadměrné hnojení dusíkem omezit kvetení.

Druhy

  • C. amomum ‚Indigo‘: Malé bílé květy a modré plody
  • Cornus obliqua: Často zaměňován s dřínem jarním; drobné rozdíly v chlupech na listech
  • Dřín obecný (Cornus sericea): Červenavé větve a bobule zůstávají bílé

Množení

Dřín jarní lze množit pomocí řízků, odnoží nebo semen.

Řez

Řez je důležitý pro udržení tvaru a zdraví dřínu jarního. Odstraňte nežádoucí růst, zastřihněte výhony a odřízněte mrtvé nebo poškozené větve. Dospělé keře snesou odstranění jednoho hlavního stonku až k zemi.

Pěstování ze semen

Semena lze na podzim sbírat zralých plodů a vysévat přímo venku nebo je před výsevem uvnitř stratifikovat v chladu v lednici po dobu 12 týdnů.

Pěstování v květináčích

Dřín jarní není vhodný pro pěstování v nádobách kvůli svému rozsáhlému kořenovému systému a preferenci chladné půdy.

Zimování

Dřín jarní je odolný až do zóny USDA 5 a zvládá chladné zimní teploty. Obecně nevyžaduje žádnou zvláštní zimní péči.

Běžní škůdci a choroby

Dřín jarní je obecně odolný vůči škůdcům a chorobám, ale příležitostně ho mohou napadnout puklice, vrtalky a minující hmyz. Neemový olej lze použít jako ekologickou insekticidní kúru.

Kvetení

Dřín jarní vytváří v květnu a červnu malé, krémově bílé květy. Každý květ má čtyři hvězdicovité okvětní lístky a sladkou vůni připomínající zimolez. Květy zůstávají v plném květu asi 10-14 dní.

Běžné problémy

  • Hnědnutí okrajů listů: Příliš suché podmínky mohou způsobit hnědnutí okrajů listů nebo mezi žilkami listů.
  • Červenání listů: Červené listy v létě mohou být známkou padlí, rakoviny větví, sucha nebo nadměrného vystavení slunci.

Časté dotazy

  • Jak je dřín jarní užitečný pro kontrolu eroze? Jeho hustý růst a schopnost vytvářet houštiny z něj dělají účinnou přírodní metodu kontroly eroze.
  • Jak se dřín jarní používá v krajinářství? Může být použit v chatových zahradách, dešťových zahradách a jako solitérní keř.
  • Jak rychle dřín jarní roste? Roste středně rychle, asi 12-24 palců ročně.
  • Jak velký dřín jarní dorůstá? V průměru dosahuje výšky 10 stop a šířky 6-12 stop.
0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Příroda

Šípolistá kalina: Všestranný keř pro každou zahradu

by Zuzana
written by Zuzana

Šípolistá kalina: Všestranný keř pro zahrady

Přehled

Šípolistá kalina (Viburnum dentatum) je původní severoamerický keř ceněný pro své nápadné bílé květy, modročerné plody a atraktivní listí. Její přizpůsobivost a nenáročnost na péči z ní činí vynikající volbu pro různé zahradní aplikace.

Popis

Šípolistá kalina je opadavý keř se vzpřímeným, zaobleným tvarem a více stonky. Obvykle dorůstá výšky 6–15 stop a šířky 6–15 stop. Lesklé zelené listy se zoubkovanými okraji zdobí její větve. Na jaře keř vykvete a vytváří hrozny malých bílých květů, které lákají opylovače. Po odkvětu se vyvinou modročerné plody, které poskytují hostinu ptákům a dalším volně žijícím živočichům. Na podzim se listí zbarví do odstínů žluté, oranžové a červené, čímž krajině dodá živé barvy.

Podmínky pro růst

Šípolistá kalina preferuje hlinitou, dobře odvodněnou půdu s kyselým pH. Snese určité sucho, ale nejlépe se jí daří s pravidelnou zálivkou. Ideální je plné až částečné slunce se stínem před silným odpoledním sluncem v teplých oblastech. Keř je odolný v zónách odolnosti USDA 2–8, což z něj činí vhodný druh pro širokou škálu podnebí.

Výsadba a péče

  • Výsadba: Zvolte místo pro výsadbu, které splňuje požadavky keře na slunce a půdu. Vykopejte jámu dvakrát tak širokou jako kořenový bal a stejně hlubokou. Do půdy přidejte organickou hmotu, abyste zlepšili drenáž a úrodnost. Keř zasaďte do stejné hloubky, v jaké rostl v nádobě. Po výsadbě důkladně zalijte.
  • Zálivka: Šípolistou kalinu zalévejte pravidelně, zejména v teplém a suchém počasí. Nechte půdu mezi zálivkami mírně vyschnout. Mulčování kolem báze rostliny pomáhá udržet vlhkost a potlačit plevel.
  • Hnojení: Na jaře aplikujte vyvážené, pomalu se uvolňující hnojivo, abyste podpořili zdravý růst a kvetení.
  • Prořezávání: Prořezávání není nezbytné, ale může pomoci udržet tvar keře a odstranit odumřelé nebo nemocné větve. Prořezávejte po odkvětu, abyste se vyhnuli odstranění květních pupenů.

Množení

Šípolistou kalinu lze množit pomocí řízků z měkkého nebo tvrdého dřeva. Řízky z měkkého dřeva by se měly odebírat na jaře nebo počátkem léta, zatímco řízky z tvrdého dřeva lze odebírat na konci podzimu nebo začátkem zimy. K podpoře úspěšnosti zakořenění řízků lze použít zakořeňovací hormon.

Běžní škůdci a choroby

Šípolistá kalina je poměrně odolná vůči škůdcům. Občas ji však může napadnout brouk kalinový. Tito brouci mohou ožrat listy keřů, pokud se neudrží na uzdě. K potlačení napadení lze použít ekologické pesticidy.

Využití v zahradě

Všestrannost šípolisté kaliny ji činí vhodnou pro různé zahradní aplikace:

  • Výsadby podél hranic: Její hustý růst a atraktivní listoví z ní činí vynikající volbu pro lemování záhonů a živé ploty.
  • Stínění: Šípolistou kalinu lze použít k vytvoření zástěn pro soukromí nebo ke skrytí nevzhledných oblastí zahrady.
  • Útočiště pro volně žijící živočichy: Květy a plody keře lákají ptáky a další volně žijící živočichy, což z něj činí cenný doplněk zahrad přátelských k volně žijícím živočichům.

Specifické informace o klíčových slovech s dlouhým ocasem

  • Pěstování šípolisté kaliny ze semen: Pěstování kaliny ze semen není běžnou praxí, protože jde o zdlouhavý a náročný proces s nízkou mírou úspěšnosti. Množení pomocí řízků je preferovanou metodou.
  • Péče o šípolistou kalinu v nádobách: Šípolistá kalina není vhodná pro pěstování v nádobách vzhledem ke své velké velikosti. Zvažte zakrslé odrůdy, jako je ‚Lil‘ Ditty‘, pro použití v nádobách.
  • Přezimování šípolisté kaliny: Šípolistá kalina je mrazuvzdorná a ve většině podnebí nevyžaduje žádnou zvláštní ochranu.
  • Boj s broukem kalinovým na šípolisté kalině: Zkontrolujte spodní stranu stonků, zda neobsahují tmavé skvrny, které naznačují přítomnost vajíček brouka kalinového. Napadené stonky odřízněte a zlikvidujte je ještě před vylíhnutím vajíček. Jako poslední možnost použijte ekologické pesticidy.
  • Podpora kvetení šípolisté kaliny: Nedostatek slunečního světla, živin nebo nesprávné prořezávání mohou bránit kvetení. Na začátku jara aplikujte hnojivo bohaté na fosfor a vyhněte se pozdnímu prořezávání v průběhu sezóny, protože kalina kvete na starém dřevě.
  • Běžné problémy se šípolistou kalinou: Šípolistá kalina je keř s nízkými nároky na údržbu a s několika běžnými problémy. Občas se u ní mohou objevit menší problémy, jako je skvrnitost listů nebo štítovky, které lze zvládnout pomocí vhodných ošetření.
0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Zahradnictví

Čínský třásněnec: průvodce pěstováním a péčí

by Zuzana
written by Zuzana

Čínský třásněnec: průvodce pěstováním a péči o tento okrasný keř

Úvod

Čínský třásněnec (Loropetalum chinense) je krásný a nenáročný keř pocházející z Asie. Je známý svými jemnými, třásnitými květy, které se objevují na jaře, a atraktivním olistěním, které mění barvu po celý rok. Čínský třásněnec je všestranný keř, který lze použít pro živé ploty, clony soukromí nebo jako solitérní rostlinu.

Výsadba a péče

Světlo: Čínský třásněnec preferuje jasné, nepřímé světlo, například dopolední slunce s trochou stínu. Snáší plné slunce v chladnějších klimatických podmínkách, ale v teplých klimatických podmínkách může potřebovat ochranu před silnými poledními paprsky.

Půda: Tento keř vyžaduje dobře odvodněnou, kyselou půdu s pH mezi 4,5 a 6,5. Zlepšete půdu organickou hmotou, jako je kompost nebo rašelina, abyste zlepšili drenáž a úrodnost.

Voda: Po zakořenění je čínský třásněnec relativně odolný vůči suchu. Zalévejte důkladně a pravidelně, zejména v teplých a suchých obdobích.

Hnojení: Na jaře aplikujte dlouhodobě působící univerzální hnojivo, které podpoří zdravý růst a kvetení.

Řez

Čínský třásněnec nevyžaduje pravidelný řez, ale lze jej stříhat, aby se upravil jeho tvar nebo velikost. Řezejte po období květu, abyste se vyhnuli odstranění květních pupenů.

Množení

Čínský třásněnec lze rozmnožovat měkkými řízky odebranými na jaře nebo v létě. Odstraňte listy z dolních 5–7 centimetrů každého řízku a namočte konec do zakořeňovacího hormonu. Zasaďte řízky do dobře odvodněné směsi pro květináče a udržujte je vlhké. Kořeny by se měly vyvinout během 4–6 týdnů.

Běžní škůdci a choroby

Čínský třásněnec není náchylný k mnoha škůdcům nebo chorobám, ale může být napaden sviluškami, antraknózou, plísní nebo kořenovou hnilobou. Napadení okamžitě ošetřete vhodnými pesticidy nebo fungicidy.

Odstraňování problémů

  • Nedostatek květů: Ujistěte se, že rostlina dostává dostatek slunečního světla. Ořízněte všechny větve, které blokují slunce.
  • Malé, deformované listy: To může být známka nedostatku mědi. Pro vyřešení problému aplikujte hnojivo s postřikem mědi.
  • Hálky nebo ztvrdlé oblasti na listech: Může se jednat o bakteriální hálky, což je závažný stav, který vyžaduje odstranění celé rostliny.

Další tipy

  • Pro pěstování v nádobách zvolte zakrslou nebo kompaktní odrůdu čínského třásněnce.
  • Chraňte rostlinu před studenými zimními větry v chladnějších klimatických podmínkách tím, že ji zasadíte na chráněné místo nebo obalíte nádobu pytlovinou.
  • Čínský třásněnec není jedovatý pro lidi ani domácí zvířata.
  • V Severní Americe není považován za invazivní rostlinu.

Závěr

Čínský třásněnec je krásný a nenáročný keř, který je skvělým doplňkem každé zahrady. Jeho jemné květy, atraktivní olistění a snadná údržba z něj činí oblíbenou volbu jak pro majitele domů, tak pro krajinné architekty.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Zahradnictví

Mořský zelený jalovec: nenáročný vždyzelený keř

by Zuzana
written by Zuzana

Sea Green Juniper: A Low-Maintenance Evergreen Shrub

Botanical Description

The Sea Green Juniper (Juniperus × pfitzeriana ‘Sea Green’) is a popular hybrid coniferous shrub known for its unique cascading form and environmental tolerance. It is a relatively small shrub, reaching heights of 4 to 6 feet at maturity, with a spread of 6 to 8 feet.

Growing Conditions

Light: Sea Green Junipers thrive in full sun, but they can tolerate partial shade. Too much shade can lead to excessive moisture buildup and fungal issues.

Soil: This adaptable shrub is not picky about soil type, but it prefers well-draining soil with a slightly acidic to neutral pH. Heavy soils require less frequent watering, while lighter soils need more.

Water: Water your Sea Green Juniper regularly, especially during the first year after planting. Allow the soil to dry out slightly between waterings. Avoid overwatering, as this can lead to root rot.

Hardiness: Sea Green Junipers are hardy in USDA hardiness zones 4 to 9, making them suitable for a wide range of climates. They can tolerate various temperatures and environmental conditions.

Care and Maintenance

Pruning: Sea Green Junipers require minimal pruning. If desired, prune in early spring to shape the cascading form or reduce the height. Avoid over-pruning, as this can ruin the shrub’s natural beauty.

Fertilizing: Fertilize your Sea Green Juniper with a balanced fertilizer in the spring. This will help promote healthy growth and lush foliage.

Pest and Disease Resistance: Sea Green Junipers are generally resistant to pests and diseases, but they can occasionally be affected by bagworms or blight. Treat any infestations promptly to prevent damage.

Benefits of Sea Green Juniper

  • Low maintenance and easy to care for
  • Adaptable to various soil conditions
  • Tolerant of environmental factors
  • Can be left unpruned or shaped to desired form
  • Attracts butterflies and other beneficial insects
  • Natural insect repellent when burned

FAQs

How fast does a Sea Green Juniper grow?

Sea Green Junipers grow relatively quickly, at a rate of 6 to 10 inches per year.

Does Sea Green Juniper make good firewood?

While Sea Green Juniper can be used as firewood, it burns fast and smoky. It is best used sparingly in combination with other firewood.

Does Sea Green Juniper attract butterflies?

Yes, Sea Green Juniper is attractive to butterflies, especially the juniper hairstreak.

Additional Tips

  • Use a moisture-retentive mulch around the base of the shrub to help retain moisture and suppress weeds.
  • Avoid planting Sea Green Junipers in areas where they will be exposed to excessive moisture, as this can lead to root rot.
  • If you live in a dry climate, water your Sea Green Juniper more frequently, especially during hot, dry weather.
0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Zahradnictví

Červený dřín: Průvodce výsadbou, péčí a zimním zájmem

by Keira
written by Keira

Červený dřín: Průvodce výsadbou, péčí a zimním zájmem

Podmínky výsadby a růstu

Červený dřín (Cornus spp.) je odolný keř známý svými zářivě červenými stonky, které dodávají zimní krajině barevný nádech. Tyto všestranné keře prospívají v různých podmínkách, včetně:

  • Sluneční záření: Plné slunce až polostín
  • Půda: Vlhká, dobře odvodněná půda
  • pH půdy: Kyselé (pH 5,5-6,6)
  • Zóny odolnosti: 3-8 (USDA)

Tipy pro výsadbu:

  • Vyberte místo výsadby s dostatkem slunečního světla pro optimální barvu stonku.
  • Vykopejte díru dvakrát širší a o něco hlubší než kořenový bal.
  • Zasaďte keř tak, aby kořenový bal byl v úrovni s povrchem půdy.
  • Po výsadbě důkladně zalijte.

Péče a údržba

Červený dřín je poměrně nenáročný keř, který vyžaduje minimální péči:

  • Zalévání: Čerstvě zasazené keře zalévejte týdně, zejména v období sucha. Zralé rostliny potřebují zalévat pouze během delších období sucha.
  • Hnojení: Na začátku jara lehce přihnojte kompostem nebo rybí emulzí.
  • Prořezávání: Prořezávejte jednou ročně nebo každé dva roky, abyste odstranili starší větve a podpořili růst nových výhonků. Tím zachováte živost červených stonků.

Řešení běžných problémů

  • Bez červené barvy: Starší stonky mohou ztratit svou živost. Prořezávejte zpět ke zdravému dřevu, abyste podpořili růst nových výhonků s jasnějšími stonky.
  • Černé skvrny na stoncích: Stonková hniloba způsobuje hnědočerné skvrny. Ořízněte postižené stonky pomocí dezinfikovaných nástrojů.
  • Vývoj kořenových výmladků: Kořenové výmladky mohou vysávat energii z keře, což má za následek méně barevné stonky. Odstraňte je ostrými, dezinfikovanými zahradními nůžkami.

Výhody v krajinářství

Červený dřín nabízí v krajině řadu výhod:

  • Zimní zájem: Zářící červené stonky keře poskytují výrazný kontrast se zasněženou zimní scenérií.
  • Krása po celý rok: Na jaře keř vytváří hrozny bílých květů, které v létě přecházejí v bílé bobule. Podzimní listí získává odstíny růžové nebo zlaté.
  • Útočiště pro divokou zvěř: Bobule lákají ptáky a malá zvířata.
  • Kontrola eroze: Červený dřín (Cornus sericea) se šíří pomocí kořenových výmladků a vytváří husté houštiny, které mohou pomoci stabilizovat půdu na svazích.

Rozmnožování

  • Červený dřín lze množit pomocí řízků z tvrdého dřeva, které se odebírají na konci léta.
  • Odřízněte stonek tlustý jako tužka a rozdělte ho na 6-9 palcové části s pupenem na každém konci.
  • Odstraňte postranní větve a namočte řízky do zakořeňovacího hormonu.
  • Zasaďte řízky do květináčů a umístěte je na chráněné místo nebo do pařeniště přes zimu.
  • Pravidelně zalévejte a udržujte půdu vlhkou.
  • Jakmile zakoření, přesaďte mladé rostliny na požadované místo.

Podpora kvetení

  • Prořezávejte poté, co keř odkvete, abyste zabránili odstranění květních pupenů.
  • V období sucha zalévejte hluboko, abyste podpořili kvetení.
  • Chraňte mladé pupeny před mrazem zakrytím rostliny na začátku jara, kdy hrozí mráz.

Další tipy

  • Vyberte správnou odrůdu pro vaše konkrétní potřeby. Tatarský dřín (Cornus alba) a červený dřín (Cornus sericea) jsou běžné volby.
  • Červený dřín vysazujte ve skupinách po třech nebo více pro dramatičtější efekt.
  • Použijte keř jako živý plot nebo clonu pro soukromí.
  • Kombinujte červený dřín s jinými keři a rostlinami pro rozmanitost textur a barev v krajině.

Dodržováním těchto tipů si můžete užívat krásu a výhody červeného dřínu ve vaší domácí krajině po mnoho let.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail