Výživa

Hlad ve světě stoupá třetí rok po sobě

Příčiny rostoucího hladu

Nejnovější zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a dalších agentur odhaluje, že hlad ve světě se zvýšil třetí rok po sobě a postihuje 820,8 milionu lidí na celém světě. Tento alarmující zvrat pokroku je primárně připisován dvěma hlavním faktorům:

• Konflikty: Dlouhodobé konflikty v zemích jako Jemen, Afghánistán, Sýrie a Somálsko narušily produkci a distribuci potravin, což vedlo k vážnému nedostatku potravin pro miliony lidí. Ekonomické krize, jako například pokles cen ropy v Jižní Americe a Venezuele, také zhoršily potravinovou nejistotu.
• Změna klimatu: Extrémní povětrnostní jevy, jako jsou sucha a záplavy, poháněné změnou klimatu, zpustošily zemědělství v mnoha částech světa, zejména v Africe. Africký roh, západní Afrika a jižní Afrika byly vážně postiženy, což ovlivnilo dostupnost potravin a živobytí.

Důsledky hladu

Hlad má vážné důsledky pro jednotlivce i společnost:

• Podvýživa dětí: 151 milionů dětí mladších 5 let trpí zakrnělým růstem kvůli podvýživě, zatímco 50,5 milionů trpí plýtváním neboli je těžce podvyživených.
• Paradox obezity: Hlad také vede ke zvýšeným mírám obezity, zejména v zemích, kde je čerstvé jídlo drahé. Lidé se mohou uchýlit ke konzumaci zpracovaných potravin s vysokým obsahem tuku a cukru, což vede k metabolickým změnám, které podporují přibývání na váze.
• Dopady na zdraví: Podvýživa může oslabit imunitní systém a zvýšit náchylnost k nemocem. Obezita, která vyplývá ze stravovacího stylu „přepych nebo hlad“, může vést ke chronickým zdravotním problémům, jako je cukrovka.

Řešení hladu ve světě

Aby se vyřešil rostoucí trend hladu, zpráva zdůrazňuje potřebu:

• Ukončení konfliktů: Vyřešení probíhajících konfliktů a podpora míru je zásadní pro obnovení potravinové bezpečnosti v postižených regionech.
• Zmírnění změny klimatu: Snížení emisí skleníkových plynů a investice do opatření na přizpůsobení se změně klimatu mohou pomoci předcházet extrémním povětrnostním jevům a chránit produkci potravin.
• Budování odolnosti: Posílení odolnosti národů vůči přírodním katastrofám, jako jsou záplavy a sucha, může minimalizovat jejich dopad na potravinovou bezpečnost.
• Snížení chudoby a nerovnosti: Řešení chudoby a rozdílů v příjmech, které přispívají k potravinové nejistotě, je nezbytné pro udržitelná řešení.
• Udržitelné potravinové systémy: Podpora udržitelných zemědělských postupů a systémů distribuce potravin může zvýšit dostupnost a cenovou dostupnost potravin, zejména ve zranitelných komunitách.

Výzvy a budoucnost

Vykořenění hladu ve světě je složitý úkol, který vyžaduje společnou snahu vlád, mezinárodních organizací a občanské společnosti. Pandemie COVID-19 dále zhoršila potravinovou nejistotu a zdůraznila potřebu odolných potravinových systémů a sociálních bezpečnostních sítí.

Pokud bude současný trend pokračovat, Organizace spojených národů nedosáhne svého druhého cíle udržitelného rozvoje, který má za cíl do roku 2030 vymýtit hlad a zlepšit výživu. Autoři zprávy varují, že je třeba „značného úsilí“, aby bylo zajištěno, že „nikdo nezůstane pozadu“ v boji proti hladu.