Home Tags Posts tagged with "Invazivní druhy"
Tag:

Invazivní druhy

Ekologie

Invazivní ploštěnky kladivem: Tichá invaze ve Francii

by Jasmine
written by Jasmine

Ploštěnky kladivačky: Tichá invaze ve Francii

Objevení invaze

Ploštěnky kladivačky, pojmenované podle svých výrazných širokých hlav, jsou žraví predátoři, kteří se živí žížalami a někdy dokonce i navzájem. Pocházejí z Asie a do Francie se plíživě dostaly v uplynulých dvou desetiletích, přičemž unikly pozornosti vědců až donedávna.

K objevení invaze došlo v roce 2013, kdy Pierre Gros, francouzský amatérský přírodovědec, pořídil fotografii ploštěnky kladivačky a poslal ji místním odborníkům. Fotografie se nakonec dostala k profesoru Jean-Lou Justinovi, zoologovi z francouzského Národního muzea přírodní historie, který ji zpočátku odmítl jako žert.

Když však Gros poslal Justinovi fotografie dalších dvou odlišných druhů ploštěnek kladivaček, Justine si uvědomil závažnost situace a zahájil vyšetřování. Prostřednictvím různých médií vyzval občanské vědce, aby pomohli zdokumentovat přítomnost těchto červů.

Široké rozšíření a nový druh

Reakce byla ohromující, přičemž zprávy o ploštěnkách kladivačkách přicházely z celé Francie a jejích zámořských území. Nejdříve zaznamenané pozorování pochází z videokazety VHS pořízené v roce 1999, což ukazuje, že tito červi jsou v zemi přítomni téměř dvě desetiletí.

Jedním z nejvíce překvapivých objevů byla živá modrá ploštěnka kladivačka pozorovaná na ostrově Mayotte u pobřeží Afriky, která je pravděpodobně novým druhem. Tento objev zdůrazňuje nedostatek povědomí o těchto červech a potřebu větší pozornosti věnované suchozemským ploštěnkám.

Ekologické obavy

Přítomnost ploštěnek kladivaček ve Francii vzbudila obavy vědců kvůli jejich potenciálnímu dopadu na ekosystémy země. Invazivní ploštěnky kladivačky jsou známy tím, že působí zkázu ve svých nových domovech, když se živí žížalami, které jsou důležitými součástmi půdní fauny.

Studie ve Skotsku a Irsku ukázaly, že ploštěnky kladivačky z Nového Zélandu snížily výnosy zemědělské trávy přibližně o šest procent. Ploštěnky kladivačky mají také málo přirozených nepřátel kvůli svým nepříjemně chutnajícím sekretům, což jim umožňuje nekontrolovaně se množit.

Predátorské chování a kanibalismus

Ploštěnky kladivačky loví žížaly pomocí hrůzostrašné techniky. Přichycují se ke své kořisti pomocí svých svalů a lepkavých sekretů, poté vylučují enzymy, které tráví tkáně žížaly mimo jejich těla, než vysají zkapalněné zbytky.

Toto predátorské chování v kombinaci s jejich kanibalistickými návyky činí z ploštěnek kladivaček obrovskou hrozbu pro původní faunu. Mohou překonat jiné predátory v boji o potravu a potenciálně narušit celé ekosystémy.

Dopad na francouzské půdy

Plný dopad invaze ploštěnek kladivaček na francouzské půdy je stále neznámý, ale vědci jsou opatrně pesimističtí. Domnívají se, že tito invazivní červi by jako aktivní predátoři mohli představovat značné nebezpečí pro původní druhy a narušit zdraví půdy.

Je zapotřebí dalšího výzkumu, aby se stanovil rozsah invaze a její ekologické důsledky. Je však zřejmé, že ploštěnky kladivačky představují vážnou hrozbu, která vyžaduje pozornost a řešení, aby se ochránila francouzská biodiverzita a ekosystémové služby.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Ekologie

Invaze asijského tesaříka

by Rosa
written by Rosa

Invaze asijského tesaříka

Věda za invazí

Asijský tesařík (ALB) je ničivý invazivní druh, který pustoší lesy v Nové Anglii. Tento brouk pochází z Číny a Koreje, ale do Spojených států byl náhodně zavlečen v 90. letech 20. století prostřednictvím napadených dřevěných obalových materiálů.

ALB je velký brouk, jehož dospělci dosahují velikosti od 1,5 do 2 palců. Mají dlouhá, černá tykadla s bílými skvrnami a jejich těla jsou pokryta černými a bílými znaky. Larvy ALB jsou bílé a beznohé a mohou dorůst až 2 palců.

ALB představuje vážnou hrozbu pro listnaté stromy, zejména javor, břízu a vrbu. Larvy se zavrtávají do kmenů a větví stromů, oslabují je a nakonec je zabíjejí. Napadení ALB může také vést ke šíření chorob a dalších škůdců.

Lidský faktor

Zavlečení ALB do Spojených států bylo výsledkem lidských rozhodnutí. V 70. letech 20. století začali lesníci v Číně vysazovat stromy odolné vůči ALB ve snaze kontrolovat populaci brouka. Tato strategie však selhala, protože vedla k vývoji agresivnějšího kmene ALB, který byl schopen napadat i odolné stromy.

Šíření ALB ve Spojených státech bylo také usnadněno lidskými činnostmi. Brouka lze přepravovat v napadených dřevěných obalových materiálech a může se šířit také přirozenými cestami, jako je létání nebo lezení.

Výzvy regulace

Regulace ALB je obtížný úkol. Brouk je vysoce přizpůsobivý a dokáže přežít v široké škále prostředí. Je také obtížné odhalit napadení ALB v jejich raných stádiích, protože larvy se zavrtávají do kmenů stromů a mohou zůstat skryté po několik let.

Existuje řada metod, které se používají k regulaci ALB, včetně:

  • Karanténa: Napadené oblasti jsou v karanténě, aby se zabránilo šíření brouka.
  • Kontrola škůdců: K hubení dospělců a larev ALB se používají pesticidy a další metody.
  • Biologická kontrola: Vědci hledají přirozené predátory ALB, které by mohly být použity k regulaci jeho populace.

Význam vědecké komunikace

Vědecká komunikace hraje zásadní roli v informování veřejnosti o ALB a dalších invazivních druzích. Poskytováním přesných a aktuálních informací mohou vědečtí komunikátoři pomoci lidem pochopit hrozby, které představují invazivní druhy, a důležitost přijetí opatření k jejich regulaci.

Zákon nezamýšlených důsledků

Příběh ALB je výstražným příběhem o zákonu nezamýšlených důsledků. Rozhodnutí, která učinili lesníci v Číně v 70. letech 20. století o vysazování stromů odolných vůči ALB, nakonec vedla ke zničení městského lesa v USA o několik desetiletí později. Tento příběh zdůrazňuje důležitost pečlivého zvažování možných důsledků našich činů před jejich provedením.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Ekologie a ochrana

Rekordně velká barmská krajta ulovena na Floridě: Boj proti invazivním druhům v Everglades

by Rosa
written by Rosa

Rekordně velký barmský krajtový had uloven na Floridě

Invazivní druh ničí faunu v Everglades

Invazivní barmští krajtoví hadi se stali velkou hrozbou pro původní faunu a biodiverzitu v ekosystému Everglades. Bez přirozených predátorů, kteří by kontrolovali jejich populaci, se tito obří hadi rychle množí a požírají širokou škálu zvířat, včetně savců, ptáků a plazů.

Objev rekordně velkého exempláře

V nedávném průlomu biologové z organizace Conservancy of Southwest Florida ulovili největšího barmského krajtového hada, jaký byl kdy nalezen na Floridě. Samice hada vážila neuvěřitelných 215 liber a měřila 18 stop na délku. Při vyšetření vědci zjistili, že krajta nedávno spolkla celého dospělého jelena běloocasého a nosila v sobě ohromujících 122 vajec. To představuje nový rekord v počtu vajec vyprodukovaných jedinou samicí krajty v tomto státě.

Dopad na ekosystém Everglades

Přítomnost invazivních krajt měla ničivý dopad na ekosystém Everglades. Studie ukázaly, že krajty přispěly k poklesu několika druhů savců, včetně králíků močálových, králíků bavlníkových, lišek, mývalů, vačic a rysů. Tato zvířata hrají zásadní roli v udržování rovnováhy ekosystému a jejich ztráta má dalekosáhlé důsledky pro celý potravní řetězec.

Úsilí o kontrolu populace krajt

S vědomím naléhavé potřeby řešit problém krajt zahájili vědci a ekologické organizace řadu kontrolních opatření. Jeden inovativní přístup zahrnuje použití samčích „průzkumných“ hadů vybavených rádiovými vysílači k lokalizaci velkých, rozmnožujících se samic. Zaměřením se na tyto jedince mohou biologové narušit reprodukční cyklus a snížit počet krajt vstupujících do populace.

V kontrole krajt hrají důležitou roli také občanští lovci. Každý srpen pořádá organizace Conservancy of Southwest Florida soutěž v lovu krajt a uděluje ceny za ulovení největšího počtu hadů. Tato iniciativa byla velmi úspěšná a od roku 2013 bylo z oblasti 100 čtverečních mil na jihozápadě Floridy odstraněno přes 1 000 krajt.

Výzvy a cesta vpřed

Navzdory tomuto úsilí zůstává kontrola populace krajt v Everglades náročným úkolem. Hadi jsou velmi přizpůsobiví a mají pozoruhodnou schopnost přežít v různých prostředích. Jejich tajnůstkářská povaha navíc ztěžuje jejich sledování a chytání.

Vědci pokračují ve vývoji nových a inovativních metod boje proti invazi krajt. Probíhá výzkum s cílem identifikovat potenciální biologické prostředky kontroly, jako jsou paraziti nebo nemoci, které by mohly cílit konkrétně na krajty, aniž by poškodily jiná divoká zvířata.

Závěr

Rekordně velká barmská krajta ulovená na Floridě zdůrazňuje naléhavou potřebu řešit problém invazivních druhů v Everglades. Kombinováním vědeckého výzkumu, inovativních kontrolních metod a zapojení veřejnosti můžeme pracovat na ochraně jedinečné biodiverzity tohoto ikonického ekosystému.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Medicína

Invazivní komár ohrožuje městskou malárii v Africe

by Petr
written by Petr

Výskyt malárie v Etiopii souvisí s invazivním druhem komára

Invazivní komár ohrožuje městskou malárii v Africe

Vypuknutí malárie v etiopském městě Dire Dawa bylo spojeno s invazivním druhem komára Anopheles stephensi. Tento druh, který pochází z Asie, je hlavním šiřitelem malárie ve svém domovském regionu a nyní se usazuje podél východního pobřeží Afriky.

Městská malárie: Nová hrozba

Tradičně byla malárie v Africe omezena na venkovské oblasti a období dešťů. Avšak Anopheles stephensi dokáže přežít období sucha a daří se mu v hustě osídlených městských oblastech, což představuje značnou hrozbu pro obyvatele měst.

Zjištění studie

Výzkumníci sledovali pacienty s malárií v Dire Dawa a hledali komáry poblíž jejich domovů. Zjistili, že 97 % odchycených dospělých komárů bylo Anopheles stephensi a žádný z odchycených neinvazivních komárů nenese parazity způsobující malárii.

Výzvy v boji proti invazivním druhům

Anopheles stephensi je rezistentní vůči mnoha běžným insekticidům používaným v Africe a dokáže se vyhnout metodám kontroly, jako jsou moskytiéry a vnitřní postřiky. To ztěžuje kontrolu šíření nemoci.

Dopad na přenos malárie

Očekává se, že přítomnost Anopheles stephensi v městských oblastech výrazně zvýší míru přenosu malárie. Výzkumníci zjistili, že domácnosti s blízkými zdroji vody měly 3,4krát větší pravděpodobnost, že budou mít obyvatele s pozitivním testem na malárii.

Strategie kontroly

K boji proti malárii tváří tvář tomuto invazivnímu druhu jsou potřeba inovativní přístupy. Jednou ze strategií by mohla být léčba hospodářských zvířat insekticidy, protože Anopheles stephensi se živí dobytkem. Zakrytí a odstranění nepotřebných nádob na uchovávání vody může také pomoci snížit místa pro rozmnožování komárů.

Vakcína proti malárii: Možné řešení

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila vakcínu proti malárii pro děti v zemích s vysokou mírou přenosu. Přestože se účinek této vakcíny stále hodnotí, mohla by potenciálně hrát roli při snižování přenosu malárie.

Potřeba naléhavých opatření

Odborníci varují, že pokud se Anopheles stephensi v Africe usadí, důsledky mohou být zničující. Zvýšený přenos malárie v městských oblastech by mohl vést k výraznému nárůstu nemocnosti a úmrtnosti, zejména mezi zranitelnými skupinami obyvatel, jako jsou děti do pěti let.

Závěr

Vypuknutí malárie v Etiopii zdůrazňuje hrozbu, kterou představují invazivní druhy komárů. Je naléhavě zapotřebí přijmout inovativní strategie k regulaci šíření Anopheles stephensi a zabránit ničivým důsledkům městské malárie v Africe.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Ekologie

Hurikán Katrina: Přetváření ekosystému Mexického zálivu

by Rosa
written by Rosa

Hurikán Katrina: Přetváření ekosystému Mexického zálivu

Lidský vliv a ekologické dopady

Hurikán Katrina, bouře 3. kategorie, která zasáhla Louisianu v roce 2005, měla zničující ekologické důsledky. Přestože jsou hurikány přírodními jevy, lidské zásahy do krajiny zhoršily dopady bouře.

Fyzická destrukce způsobená Katrinou uvolnila znečišťující látky do vodních toků a pokácela stromy, což zabilo divoká zvířata a vytvořilo příležitosti pro invazivní druhy. Bouře také přerozdělila písek, což poškodilo bariérové ostrovy, jako jsou ostrovy Chandeleur.

Mokřady: Ztráty a obnova

Jedním z nejvýznamnějších ekologických dopadů hurikánu Katrina byla ztráta tisíců akrů mokřadů. Mokřady poskytují životně důležité stanoviště pro divokou zvěř a pomáhají chránit pobřežní oblasti před erozí. Nicméně lidské činnosti, jako je pobřežní eroze a regulace řeky Mississippi, již oslabily mnoho mokřadů, což je učinilo zranitelnějšími vůči poškození.

Zatímco některé mokřady byly ztraceny, jiné ve skutečnosti těžily z usazenin sedimentů z bouře. Avšak bažiny s nízkou salinitou, které jsou již zatíženy lidským hospodařením, byly vážně zasaženy.

Lesy: Zničení a invaze

Katrina také způsobila rozsáhlé škody v lesích, zejména v povodí řeky Pearl. Silné větry bouře vyvrátily miliony stromů s kořeny, což ponechalo prostor pro kolonizaci invazivních druhů, jako jsou čínské lojovníky.

Čínské lojovníky jsou agresivní invazivní druhy, které vytlačují původní vegetaci a mění ekosystém. Jejich přítomnost snížila biologickou rozmanitost a ovlivnila chemii vody, což poškodilo obojživelníky.

Divoká zvěř: Odolnost a výzvy

Navzdory ztrátě stanovišť se mnoho populací divoké zvěře od hurikánu Katrina zotavilo. Pobřežní hnízdící ptáci, jako jsou pelikáni a volavky, se vrátili na normální úroveň. Některé hrozby však přetrvávají, jako je potenciál úniku exotických domácích mazlíčků do divočiny.

Invazivní druhy, jako je nutrie, která po desetiletí trápí pobřeží Louisiany, po Katrině zpočátku ustoupily, ale od té doby se znovu rozmnožily. Kontrola invazivních druhů je zásadní pro ochranu původních ekosystémů.

Obnova a odolnost

Aby se zmírnily dlouhodobé dopady hurikánu Katrina a budoucích bouří, je nezbytné obnovit poškozené mokřady a kontrolovat invazivní druhy. Obnovení přirozeného toku řeky Mississippi může pomoci doplnit mokřady, zatímco cílené řídící úsilí může zabránit šíření invazivních rostlin a živočichů.

Hurikány jsou přirozenou součástí ekosystému Mexického zálivu, ale lidské činnosti mohou zhoršit jejich dopady. Pochopením role lidského vlivu a implementací účinných strategií obnovy a řízení můžeme zvýšit odolnost pobřežních ekosystémů a chránit je pro budoucí generace.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Příroda

Boston Ivy: Kompletní průvodce

by Zuzana
written by Zuzana

Boston Ivy: Kompletní průvodce

Botanický profil

Boston Ivy (Parthenocissus tricuspidata), člen čeledi Vitaceae, je opadavá, vytrvalá, dřevnatá liána. Pochází z Číny a Japonska a je široce pěstována jako okrasná rostlina pro svou bujnou zeleň a živé podzimní zbarvení.

Růst a péče

Boston Ivy je rychle rostoucí liána, která může přidat 3 až 10 stop každý rok a dosáhnout zralosti ve výšce 30-50 stop. Daří se jí na plném slunci až polostínu a preferuje dobře odvodněnou, hlinitou půdu s pH mezi 5,0 a 7,5.

Výsadba a rozestupy

Při výsadbě Boston Ivy pro pokrytí stěn zasaďte kořeny 1 stopu od zdi a nechte mezi rostlinami 18 až 24 palců. Pokud nechcete, aby liána šplhala po zdech, zasaďte ji alespoň 15 stop od jakékoli stavby.

Zalévání

První vegetační období zalévejte Boston Ivy vydatně, aby se vytvořily kořeny. Poté zalévejte týdně, zvláště během horkého počasí. Po zakořenění je rostlina odolná vůči suchu.

Hnojení

Hnojit Boston Ivy obecně není nutné, ale někteří pěstitelé aplikují hnojivo s vysokým obsahem fosforu v době výsadby, aby podpořili vývoj kořenů. Na jarní hnojení lze použít univerzální hnojivo.

Prořezávání

Boston Ivy je vitální rostlina, která vyžaduje každoroční prořezávání na konci zimy, aby se její růst dostal pod kontrolu. Jednoduše odřízněte všechny nežádoucí nebo přerostlé výhony. Neodtrhávejte liánu ze zdí, protože by to mohlo poškodit povrch. Místo toho uřízněte liánu u země a nechte ji odumřít, než ji odstraníte.

Množení

Boston Ivy lze množit řízky, semeny nebo hřížením. Řízky by měly být odebrány ze zdravých stonků na jaře a zakořeněny v dobře odvodněné směsi do květináčů. Semena lze sbírat z bobulí na podzim a vysévat na jaře. Hřížení spočívá v zakořenění části stonku, zatímco je stále připevněna k mateřské rostlině.

Odrůdy

  • ‚Purpurea‘ a ‚Atropurpurea‘: Listy zůstávají po celý rok načervenale fialové.
  • ‚Veitchii‘: Listy jsou zpočátku fialové, v létě zezelenají a na podzim zčervenají.
  • ‚Green Showers‘: Listy jsou větší než u většiny kultivarů Boston Ivy.
  • ‚Fenway Park‘: Jarní listy jsou žluté, v létě se změní na zelené a na podzim na červené.

Invazivní povaha

Boston Ivy je v některých oblastech Severní Ameriky považována za invazivní rostlinu. Může se agresivně šířit a poškozovat stromy, keře a budovy. Před výsadbou Boston Ivy je důležité zkontrolovat místní předpisy.

Toxicita

Bobule Boston Ivy obsahují šťavelany, které jsou toxické pro člověka i domácí zvířata. Požití může způsobit gastrointestinální potíže, podráždění kůže a další příznaky.

Srovnání s jinými liánami

Břečťan popínavý vs. Boston Ivy: Břečťan popínavý je stálezelený, zatímco Boston Ivy je opadavý. Podzimní listí Boston Ivy zčervená, zatímco břečťan popínavý zůstává tmavě zelený.

Přísavník pětilistý vs. Boston Ivy: Přísavník pětilistý má složené listy s pěti lístky, zatímco Boston Ivy má listy jednoduché. Boston Ivy se přichytává k povrchům pomocí úponků, zatímco přísavník pětilistý používá vzdušné kořeny.

Výhody Boston Ivy

  • Poskytuje soukromí a stín na mřížích, plotech a zdech.
  • Zlepšuje architektonické prvky a zjemňuje tvrdé povrchy.
  • Přitahuje ptáky a další divokou zvěř.
  • Lze ji použít jako půdní pokryv pro kontrolu eroze.

Nevýhody Boston Ivy

  • Může být invazivní, pokud není kontrolována.
  • Může poškodit zdi a jiné povrchy, pokud není správně vedena.
  • Může ucpat okapy a svody.
  • Může být toxická pro člověka a domácí zvířata, pokud je pozřena.

Přezimování

Boston Ivy je opadavá a v zimě ztrácí listy. nevyžaduje zvláštní péči pro přezimování. Na jaře jednoduše odřízněte všechny odumřelé nebo poškozené stonky.

Běžní škůdci a choroby

  • Štítenky: Malý hmyz, který může způsobit, že listy zežloutnou a opadají.
  • Padlí: Houbové onemocnění, které na listech vytváří bílý práškový povlak.
  • Antraknóza: Houbové onemocnění, které způsobuje hnědé nebo černé skvrny na listech a stoncích.

Často kladené otázky

Jak rozeznat Boston Ivy od břečťanu popínavého?

  • Boston Ivy je opadavá, zatímco břečťan popínavý je stálezelený.
  • Podzimní listí Boston Ivy zčervená, zatímco břečťan popínavý zůstává tmavě zelený.

Je Boston Ivy to samé co přísavník pětilistý?

  • Ne, Boston Ivy a přísavník pětilistý jsou různé druhy.
  • Boston Ivy má listy jednoduché, zatímco přísavník pětilistý má listy složené s pěti lístky.

Je Boston Ivy destruktivní?

  • Boston Ivy může poškodit zdi a jiné povrchy, pokud není správně vedena.
  • Je méně destruktivní než břečťan popínavý, protože svými kořeny neproniká do cihel a dřeva.

Jak kontrolovat růst Boston Ivy?

  • Každoroční prořezávání je nezbytné pro udržení Boston Ivy pod kontrolou.
  • Nesázejte ji v blízkosti zdí nebo jiných konstrukcí, kde nechcete, aby šplhala.
0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Mořská biologie

Krabi královští útočí na Antarktidu: Klimatické změny přivádějí predátory drtící ulity

by Rosa
written by Rosa

Krabi královští napadají Antarktidu: Změna klimatu přináší predátory drtící schránky

Křehký ekosystém je ohrožen

Antarktida, zmrzlý kontinent na konci světa, byla dlouho bez krabů. Ledové vody a mrazivé teploty držely tyto predátory drtící schránky stranou. Změna klimatu však toto choulostivé ekosystém rychle mění a otevírá cestu invazi krabů královských, která by mohla mít ničivé důsledky.

Oteplující se vody otevírají dveře

S tím, jak stoupají globální teploty, se ohřívají vody u pobřeží Antarktidy a vytvářejí tak přívětivější prostředí pro kraby královské. Vědci nedávno objevili kraby královské v blízkosti antarktického svahu a se zahřívajícími se vodami neexistuje nic, co by jim bránilo ve stěhování.

Predátoři drtící schránky mění strukturu ekosystému

Krabi královští jsou žraví predátoři, kteří používají svá silná klepeta k rozdrcení schránek měkkýšů, hvězdic a dalších mořských organismů s měkkým tělem. Zavlečení těchto predátorů do antarktického ekosystému by mohlo radikálně změnit potravní řetězec a potenciálně vyhubit celé populace zranitelných druhů.

Překážky invaze jsou odstraněny

Jak se krabi královští stěhují do mělčích vod, nebudou narážet na žádné významné překážky, pokud jde o slanost oceánu, potravní zdroje nebo sedimenty na dně. To z Antarktidy dělá potenciální ráj pro tyto invazivní korýše, s katastrofálními následky pro křehký ekosystém.

Nejedná se o jedinou hrozbu pro Antarktidu

Krabi královští nejsou jedinou hrozbou pro zmrzlý kontinent. Nadměrný rybolov, turismus a vědecký výzkum rovněž vyvíjejí tlak na choulostivý ekosystém Antarktidy. Kromě toho globální oteplování již zvýšilo průměrnou roční teplotu kontinentu o 3,2 °C (5,7 °F) za posledních 60 let a v budoucnu jsou pravděpodobné další změny.

Ochrana Antarktidy před invazí

Vzhledem k četným hrozbám, kterým Antarktida čelí, je nezbytné učinit kroky k ochraně tohoto jedinečného a křehkého ekosystému. To zahrnuje zavedení přísných rybářských předpisů, omezení cestovního ruchu a podporu vědeckého výzkumu zaměřeného na ochranu přírody a udržitelnost.

Potřeba naléhavých opatření

Invaze krabů královských do Antarktidy je výstrahou pro svět. Změna klimatu má zásadní vliv i na ty nejodlehlejší a nejzachovalejší prostředí a my musíme jednat nyní, abychom zmírnili její dopady a ochránili biologickou rozmanitost planety. Budoucnost Antarktidy a jejího jedinečného ekosystému visí na vlásku.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Zoologie

Invaze smradlavých štěnic: komplexní průvodce

by Rosa
written by Rosa

Invaze smradlavých štěnic: komplexní průvodce

Porozumění smradlavým štěnicím

Smradlavé štěnice, zejména hnědá mramorovaná smradlavá štěnice (BMSB), se staly pohromou v regionu středního Atlantiku, kde napadají domy a způsobují trápení. Tento hmyz ve tvaru šipky pochází z Číny a Japonska, ale rozšířil se do Spojených států, kde se poprvé objevil v Pensylvánii na konci 90. let.

Proč takový náhlý nárůst?

Důvody nedávného nárůstu populace smradlavých štěnic jsou nejisté. Odborníci se však domnívají, že nedostatek přirozených predátorů nebo parazitů v jejich novém prostředí může přispívat k jejich rychlému růstu.

Nekaustické metody hubení

Boj proti smradlavým štěnicím vyžaduje účinné, ale neagresivní metody. Mezi dvě praktické možnosti patří:

  • Vysávání: Velké množství smradlavých štěnic lze odstranit jejich vysátím.
  • Mýdlová voda: Потоpení smradlavých štěnic do nádoby s mýdlovou vodou je utopí.

Prevence napadení

Abyste minimalizovali napadení smradlavými štěnicemi, zvažte tato opatření:

  • Vysávání a mýdlová voda: Pravidelné vysávání a umisťování pastí s mýdlovou vodou může pomoci snížit populace smradlavých štěnic.
  • Pojídání smradlavých štěnic: V některých kulturách se smradlavé štěnice konzumují jako zdroj bílkovin. Tato praxe však není ve Spojených státech běžná.
  • Výzkum a vývoj: Vědci vyvíjejí nové metody hubení, jako je použití feromonů k přilákání smradlavých štěnic do pastí a zavádění parazitických vos z jejich přirozeného prostředí.

Biologie smradlavých štěnic

Životní cyklus:

  • Vajíčka se líhnou brzy na jaře a nymfy rostou po celou sezónu a vyvíjejí křídla.
  • Dospělí hledají úkryt v domech a jiných stavbách během zimy a objevují se na jaře, aby se pářili a kladli vajíčka.
  • BMSB mají ve Spojených státech jednu generaci ročně a dospělí obvykle hynou po své první sezóně.

Obranný mechanismus:

Smradlavé štěnice vydávají nepříjemný zápach jako obranný mechanismus proti predátorům. Tento zápach je nejsilnější, když je hmyz stlačen nebo rozdrcen.

Zdravotní problémy

Na rozdíl od štěnic, které se živí lidskou krví, smradlavé štěnice nekoušou ani nebodají. Jejich přítomnost však může být velmi nepříjemná.

Další otázky

Odkud se smradlavé štěnice berou?

BMSB pocházejí z Číny a Japonska, ale do Spojených států byly zavlečeny různými způsoby.

Jaké jsou pozitivní vlastnosti smradlavých štěnic?

Ve svém přirozeném prostředí jsou smradlavé štěnice součástí potravního řetězce a slouží jako kořist pro parazitické vosy.

Jak dlouho smradlavé štěnice žijí?

Doba života smradlavých štěnic se stále zkoumá, ale dospělí pravděpodobně hynou po své první sezóně.

Kdy smradlavé štěnice páchnou?

Smradlavé štěnice uvolňují svůj nepříjemný zápach, když jsou ohroženy nebo vyrušovány. Zápach je nejsilnější, když je hmyz stlačen.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Zahradnictví

Jak odstranit mléčivec z vaší zahrady

by Keira
written by Keira

Mléčivec skvrnitý: Identifikace, odstranění a prevence

Identifikace

Mléčivec skvrnitý (Euphorbia maculata), také známý jako mléčivec obecný, je běžný invazivní plevel, který se vyskytuje ve Spojených státech. Je snadno rozpoznatelný podle své krajkové sítě tenkých stonků s malými, oválnými modrozelenými listy. Listy mohou mít načervenalý nádech. Mléčivec skvrnitý obvykle tvoří plochý, oválný tvar a dorůstá do průměru asi 6-7 palců. Produkuje drobné světle růžové nebo zelené květy, které se mohou rychle samovolně vysévat.

Invazivní povaha

Mléčivec skvrnitý je vysoce invazivní rostlina kvůli své:

  • Drobným semenům, která se snadno šíří větrem, zvířaty a chodci
  • Schopnosti prosperovat v chudé půdě a za sucha
  • Hlubokému kořenovému systému, který kotví rostlinu a umožňuje jí regeneraci po odstranění
  • Plazivému růstovému návyku, který jí umožňuje rychle se šířit přes jiné rostliny

Toxicita

Mléčivec skvrnitý obsahuje jedovatou mléčnou mízu, která může při požití způsobit podráždění kůže a poškození očí. Při manipulaci s mléčivcem skvrnitým je důležité nosit rukavice, zvláště když jej odstraňujete ze své zahrady.

Odstranění

Odstranění mléčivce skvrnitého může být náročné, ale s vytrvalostí je to možné. Zde jsou některé účinné metody:

  • Ruční vytrhávání: Opatrně vytáhněte celou rostlinu, včetně co největší části kořenového systému.
  • Vykopání: Vykopejte kolem rostliny, abyste uvolnili kořenový systém, než ji vytáhnete.
  • Vařící voda nebo ocet: Nalijte vařící vodu nebo ocet na mléčivec skvrnitý, zejména po vytržení, abyste zabili zbývající kořeny.
  • Herbicidy: K hubení mléčivce skvrnitého lze použít neselektivní herbicidy, ale měli byste je používat opatrně, abyste nepoškodili jiné rostliny.

Prevence

Zamezení tomu, aby se mléčivec skvrnitý usadil ve vaší zahradě, je zásadní. Zde jsou některá účinná opatření:

  • Zkontrolujte školkařské rostliny: Před přesazením do své zahrady zkontrolujte, zda školkařské rostliny nemají mléčivec skvrnitý.
  • Udržujte zdravou půdu: Zlepšete stav půdy přidáním organické hmoty a udržováním silné vrstvy mulče.
  • Kontrolujte plevel: Pravidelně odstraňujte plevel, zejména v řídkých nebo zhutněných oblastech, kde se mléčivci skvrnitému pravděpodobně bude dařit.
  • Založte hustý trávník: Hustý, zdravý trávník pomůže zabránit tomu, aby se mléčivec skvrnitý uchytil.
  • Používejte preemergentní herbicidy: Na začátku jara použijte preemergentní herbicidy, abyste zabránili klíčení semen mléčivce skvrnitého.

Další typy mléčivce

Kromě mléčivce skvrnitého existuje několik dalších typů mléčivce, které mohou být problematickými pleveli. Patří mezi ně:

  • Mléčivec obecný: Působí jako pokryvná rostlina a může zakořenit podél stonků.
  • Mléčivec plazivý: Podobný mléčivci skvrnitému, ale nemá žádné znaky na listech a na listech má malé purpurově hnědé skvrny.
  • Mléčivec jarní: Méně invazivní chladnomilná jednoletka, která roste ve stinných a vlhkých oblastech.
  • Mléčivec zahradní: Méně problematický než mléčivec skvrnitý a vytváří žluté květy.
  • Mléčivec kývavý: Další méně problematický druh mléčivce s kývavými květními hlavami.
  • Mléčivec tymiánový: Malý, nízko rostoucí mléčivec, který je méně invazivní než jiné druhy.

Často kladené dotazy

Proč je mléčivec skvrnitý tak invazivní?

Mléčivec skvrnitý je invazivní kvůli svým malým snadno rozptýlitelným semenům, jeho schopnosti prosperovat v drsných podmínkách a jeho vytrvalému kořenovému systému.

Může mléčivec skvrnitý přerůst jiné rostliny?

Ano, mléčivec skvrnitý se může rychle šířit a přerůstat jiné rostliny tím, že je zbavuje slunečního světla a dusí nebo brzdí jejich růst.

Je nejlepší použít herbicidy k hubení mléčivce skvrnitého?

Herbicidy mohou být účinné při hubení mléčivce skvrnitého, ale měly by se používat opatrně, aby nedošlo k poškození jiných rostlin. Nejlepším způsobem, jak kontrolovat mléčivec skvrnitý, je odstranit jej, jakmile se objeví, a udržovat zdravou zahradu.

Je mléčivec skvrnitý škodlivá rostlina?

Ano, mléčivec skvrnitý je škodlivá rostlina. Je jedovatý, může vytlačovat původní rostliny a je obtížné ho vymýtit.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Ekologie a ochrana

Invazivní druhy: Globální hrozba

by Rosa
written by Rosa

Invazivní druhy: Globální hrozba

Co jsou invazivní druhy?

Invazivní druhy jsou nepůvodní rostliny, živočichové nebo mikroorganismy, které byly zavlečeny do nového prostředí a představují hrozbu pro původní druhy a ekosystémy. Mohou narušit potravinové řetězce, šířit nemoci a vytlačovat původní druhy z jejich zdrojů, což vede ke ztrátě biodiverzity a degradaci ekosystémů.

Černý seznam invazivních druhů EU

Evropská unie (EU) si uvědomuje ničivý dopad invazivních druhů a vytvořila svůj první seznam invazivních druhů, známý jako „černý seznam“. Černý seznam zakazuje dovoz, chov, prodej a vypouštění 23 živočišných a 14 rostlinných druhů, které představují významnou hrozbu pro evropské ekosystémy.

Významné invazivní druhy na seznamu

  • Veveřice popelavá: Zavlečená do Velké Británie, veverka popelavá vytlačuje původní veverku obecnou tím, že obsazuje její přirozené prostředí a šíří neštovice veverek.
  • Mývalové: Přivezeni do Německa ve 30. letech 20. století se mývalové rozmnožili na více než milion jedinců a kolonizují městské i venkovské oblasti.
  • Kadeřavý česnek: Bahenní rostlina původem ze Severní Ameriky, kadeřavý česnek se stal invazivním druhem ve Velké Británii, kde proniká do volné přírody a ovlivňuje populace původních rostlin.
  • Puerarie lalokonosná: Rychle rostoucí liána pocházející z Asie, puerarie lalokonosná se stala významným invazivním druhem v jihovýchodních Spojených státech, kde pokrývá rozsáhlé oblasti půdy a dusí původní vegetaci.
  • Skokan volský: Zavlečený do Evropy, skokan volský se stal hrozbou pro původní obojživelníky, protože s nimi soupeří o potravu a životní prostor.

Dopady invazivních druhů

Invazivní druhy mohou mít ničivé důsledky pro původní ekosystémy:

  • Naršení ekosystému: Invazivní druhy mohou měnit potravinové řetězce, cykly živin a toky vody, čímž narušují křehkou rovnováhu ekosystémů.
  • Konkurence a predace: Invazivní druhy mohou vytlačovat původní druhy z jejich zdrojů, jako jsou potraviny, voda a úkryt, což vede k poklesu populace a dokonce k vyhynutí.
  • Přenos nemocí: Invazivní druhy mohou přenášet nemoci a parazity, které mohou poškodit původní druhy a lidi.
  • Ztráta přirozeného prostředí: Invazivní rostliny mohou vytvářet husté monokultury, které vytlačují původní vegetaci a snižují dostupnost přirozeného prostředí pro původní volně žijící živočichy.
  • Ekonomický dopad: Invazivní druhy mohou způsobit značné ekonomické ztráty poškozením plodin, hospodářských zvířat a infrastruktury.

Kontrola invazivních druhů

Řízení invazivních druhů je komplexní výzva, která vyžaduje mnohoúrovňový přístup:

  • Prevence: Prevence zavlečení a šíření invazivních druhů je zásadní. Opatření zahrnují hraniční kontroly, omezení dovozu a veřejné vzdělávání.
  • Včasné odhalení a rychlá reakce: Včasné odhalení a reakce na nové invazivní druhy může pomoci zabránit jejich usazení a šíření.
  • Kontrola a eradikace: Invazivní druhy lze kontrolovat nebo vymýtit pomocí různých metod, včetně fyzického odstranění, chemického ošetření a biologické kontroly.
  • Obnova stanovišť: Obnova původních stanovišť může pomoci snížit zranitelnost ekosystémů vůči invazivním druhům.
  • Vzdělávání a osvěta: Veřejné vzdělávání a osvěta jsou nezbytné pro zvýšení povědomí o hrozbě invazivních druhů a propagaci odpovědného chování.

Budoucnost řízení invazivních druhů

Černý seznam invazivních druhů EU je významným krokem k řešení hrozby invazivních druhů v Evropě. Výzkumníci však zdůrazňují potřebu komplexnějšího seznamu a průběžných aktualizací, které budou odrážet měnící se povahu hrozby.

Řízení invazivních druhů vyžaduje spolupráci mezi vědci, vládami, ochranářskými organizacemi a veřejností. Společnou prací můžeme chránit původní ekosystémy a zachovat biodiverzitu před ničivými dopady invazivních druhů.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Newer Posts
Older Posts