Home Tags Posts tagged with "Cenzura"
Tag:

Cenzura

Historie

Boj o pravdu: Moc a nebezpečí historického psaní

by Kim
written by Kim

Historie: Boj o pravdu

Moc a nebezpečí historického psaní

Historie je mocný nástroj, který může utvářet naše chápání minulosti, současnosti a budoucnosti. Je to však také křehký nástroj, který lze snadno zmanipulovat a zkreslit. V průběhu historie se jednotlivci a vlády snažili ovládnout historické vyprávění, aby sloužilo jejich vlastním záměrům.

Výzvy při psaní pravdivé historie

Psát pravdivou historii je náročný úkol. Lidská paměť je omylná a svědci mohou být nespolehliví. Historici se musí také vypořádat s politickou zaujatostí, propagandou a cenzurou.

Dopad politické zaujatosti

Politická zaujatost může historické psaní výrazně zkreslit. Vlády často propagují sebestředná vyprávění, která oslavují jejich vlastní činy a očerňují své odpůrce. To může vést ke zkreslenému pohledu na minulost, který zatemňuje pravdu.

Nebezpečí historické manipulace

Historická manipulace může mít nebezpečné důsledky. Když lidé věří falešné nebo zkreslené verzi historie, je pravděpodobnější, že budou činit špatná rozhodnutí v přítomnosti a budoucnosti. Může to také vést k rozdělení a konfliktu.

Význam historického zkoumání

Navzdory výzvám je historické zkoumání nezbytné pro pochopení našeho světa. Zkoumáním minulosti se můžeme poučit ze svých chyb a vyhnout se jejich opakování. Historické zkoumání nám také pomáhá porozumět různým kulturám a perspektivám.

Role historiků

Historici hrají zásadní roli při utváření historických vyprávění. Mají odpovědnost být ve svém výzkumu a psaní objektivní a přesní. Musí být také ochotni zpochybňovat zavedená vyprávění a odhalovat nové pravdy.

Vztah mezi historií a pravdou

Vztah mezi historií a pravdou je složitý. Historie není exaktní věda a minulost má často více než jednu interpretaci. Historici se však snaží odhalit pravdu a předkládat ji spravedlivým a nezaujatým způsobem.

Etika historického psaní

Historické psaní je mocný nástroj, který by měl být používán zodpovědně. Historici mají etickou povinnost být ve své práci pravdiví, přesní a objektivní. Musí se také vyvarovat používání historie k ospravedlnění násilí nebo útlaku.

Výzvy psaní historie v autoritářských režimech

V autoritářských režimech čelí historici při psaní pravdivé historie značným výzvám. Mohou být vystaveni cenzuře, zastrašování a uvěznění. I přes tyto výzvy mnoho historiků riskovalo svůj život, aby zdokumentovalo pravdu.

Význam zachování historické paměti

Historická paměť je pro zdravou společnost nezbytná. Pomáhá nám učit se z minulosti a vyhýbat se opakování našich chyb. Pomáhá nám také pochopit naši přítomnost a budoucnost.

Důsledky cenzury na historické psaní

Cenzura může mít na historické psaní zničující dopad. Může zabránit historikům v přístupu k důležitým zdrojům a zveřejňování jejich poznatků. Může také vést ke zničení historických záznamů.

Role vzdělávání při podpoře historické gramotnosti

Vzdělávání hraje zásadní roli při podpoře historické gramotnosti. Tím, že studenty učíme o významu historie a dovednostech historického zkoumání, jim můžeme pomoci stát se informovanými a kritickými občany.

Využití historie v současném politickém diskurzu

Historie se v současném politickém diskurzu často používá k ospravedlnění současných politik a opatření. Je však důležité si uvědomit, že historie není jednoduchý nástroj, který lze použít k prokázání jakéhokoli názoru. Je důležité zkoumat historické důkazy kriticky a zvažovat různé interpretace minulosti.

Vztah mezi historií a budováním národa

Historie hraje důležitou roli při budování národa. Lze ji použít k vytvoření pocitu národní identity a jednoty. Je však důležité si uvědomit, že historie není vždy sjednocující silou. Může být také použita k rozdělení lidí a ospravedlnění konfliktu.

Způsoby, jakými lze historii využít k ospravedlnění násilí a útlaku

Historie může být použita k ospravedlnění násilí a útlaku různými způsoby. Lze jej použít k oslavě minulého násilí nebo k démonizaci určitých skupin lidí. Lze jej také použít k vytvoření falešného pocitu oběti nebo k ospravedlnění pomsty.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
aktivismus

Tiché protesty: Síla ticha

by Kim
written by Kim

Tiché protesty: Mocný nástroj proti útlaku

Definice a historie

Tiché protesty zahrnují vyjádření nespokojenosti nebo požadavku na změnu bez použití slov. Tato taktika sahá staletí zpět, s pozoruhodnými příklady, jako byla Tichá přehlídka v roce 1917 a pozdrav Black Power na olympijských hrách v roce 1968.

Síla prázdného papíru

V autoritářských režimech, kde bují cenzura, se prázdný papír stal mocným symbolem nesouhlasu. Držením prázdných listů se protestující vyhýbají poskytování úřadům konkrétních slov k potlačení. Tato strategie maří úsilí o sledování a vybízí veřejnost, aby vyplnila prázdná místa vlastními stížnostmi.

Hnutí bílého papíru v Číně

V roce 2022 vyšli čínští občané do ulic s prázdným papírem, aby protestovali proti přísné politice nulové tolerance vůči covidu v zemi. Tyto protesty, známé jako Hnutí bílého papíru, se zpočátku zaměřovaly na ukončení uzávěr, ale později se rozšířily a zahrnovaly požadavky na demokracii a ukončení cenzury.

Umlčování disentu v autoritářských režimech

V zemích s omezenou svobodou projevu vlády často používají různé taktiky k umlčení disentu, včetně cenzury, zatýkání a fyzického násilí. Tiché protesty však poskytují občanům způsob, jak vyjádřit svou nespokojenost, aniž by přímo vyzývali autority.

Role symbolů

Kromě prázdného papíru protestující často používají k předávání svých poselství i jiné symboly. V Hongkongu se deštníky staly symboly požadavku na demokracii, zatímco v Thajsku představoval tříprstý pozdrav z filmu „Hunger Games“ odpor proti vojenské vládě.

Umění jako aktivismus

Umělci a spisovatelé také sehráli významnou roli v tichých protestech. V Sovětském svazu používali disidenti samizdatovou literaturu k šíření cenzurovaných informací. V Číně usilovali spisovatelé jako Lu Xun o společenské a politické změny prostřednictvím svých spisů.

Náměstí Nebeského klidu a dále

Protesty z roku 1989 na pekingském náměstí Nebeského klidu demonstrovaly sílu tichých protestů. Účastníci používali pásky přes oči a kus červené látky jako symboly naděje a odporu proti komunistické vládě. Přes brutální zákrok čínští občané i nadále nacházejí způsoby, jak si připomínat tragédii a vyjadřovat svůj nesouhlas.

Budoucnost tichých protestů

I když mohou být tiché protesty účinné při zpochybňování autoritářských režimů, mají také svá omezení. V některých případech je vlády mohou jednoduše ignorovat nebo potlačit. Nicméně potenciál tichých protestů vyvolat změnu a inspirovat ke kolektivní akci zůstává významný. S rozvojem technologií mohou protestující najít nové a inovativní způsoby, jak využít ticho jako nástroj aktivismu.

Závěr

Tiché protesty jsou mocným nástrojem pro vyjádření nesouhlasu v autoritářských režimech a společnostech, kde je svoboda projevu omezena. Používáním prázdného papíru, symbolů a dalších kreativních prostředků mohou protestující překonat cenzuru a vyzvat vlády, aniž by se přímo zapojili do konfrontace. Budoucnost tichých protestů je stále nejistá, ale jejich potenciál inspirovat změnu a posílit občany je nesporný.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
komiksy

Temné kořeny Tintina: Propaganda a spolupráce za nacistické okupace

by Jasmine
written by Jasmine

Temné kořeny Tintina: Propaganda a spolupráce za nacistické okupace

Hergého politická příslušnost

Georges Prosper Remi, tvůrce Tintina, byl konzervativní katolík, který svá první díla publikoval v novinách Le Vingtième Siècle, což byl pro-autoritářský deník. Jak 30. léta postupovala, Hergého politické názory se stáaly extrémnějšími a on otevřeně podporoval fašistickou ideologii.

Spolupráce s nacisty

Když nacistické Německo v roce 1940 napadlo Belgii, mnoho novin bylo raději zrušeno, než aby spolupracovaly s okupanty. Hergé se však rozhodl pokračovat v publikování Tintina v novinách Le Soir, což byl francouzsky psaný deník, který nadále vycházel pod nacistickou kontrolou. Toto rozhodnutí bylo široce kritizováno jako kolaborace s nepřítelem.

Antisemitismus v Tintinovi

Během nacistické okupace Hergé publikoval několik Tintinových příběhů, které obsahovaly antisemitské obrazy a témata. V jednom příběhu s názvem „Padající hvězda“ byl záporák chamtivý, nosatý židovsko-americký finančník jménem Blumenstein. Hergé se později za tato vyobrazení omluvil s tím, že to byl „tehdejší styl“.

Rasové karikatury

Kromě antisemitských obrazů obsahovaly Hergého Tintinovy příběhy také rasistické karikatury dalších skupin, jako byli Afričané a Asiaté. Tyto karikatury neměly v příbězích žádný účel a zjevně měly za cíl zalíbit se Hergého nacistickým pánům.

Poválečný revizionismus

Po válce Hergé revidoval mnoho svých raných příběhů, aby z nich odstranil nebo zmírnil urážlivý obsah. Paměť na tyto příběhy však zůstala a Hergého pověst byla pošramocena jeho kolaborací s nacisty.

Etické důsledky

Hergého rozhodnutí publikovat v kolaborantských novinách vyvolává důležité etické otázky o úloze umělců v dobách války a útlaku. Někteří tvrdí, že umělci mají odpovědnost odporovat propagandě a cenzuře, zatímco jiní věří, že by měli mít svobodu vyjadřovat své vlastní názory, i když jsou tyto názory nepopulární nebo urážlivé.

Dopad na Tintinovo dědictví

Navzdory kontroverzím ohledně Hergého válečných aktivit zůstal Tintin populární a milovanou postavou. Odhalení o Hergého spolupráci s nacisty však vrhlo stín na jeho dědictví a jeho dílo je nyní často vnímáno kritickou optikou.

Složitost cenzury a propagandy

Případ Hergého a Tintina ukazuje složitost cenzury a propagandy. Přestože je důležité chránit svobodu projevu, je také důležité si uvědomovat potenciál umělců, kteří jsou využíváni jako nástroje propagandy. Veřejnost by měla zůstat ostražitá při zkoumání médií, která konzumuje, a měla by vyžadovat po umělcích zodpovědnost za jejich činy.

Vliv fašismu na evropskou kulturu

Hergého spolupráce s nacisty je připomínkou silného vlivu, který měl fašismus na evropskou kulturu ve 30. a 40. letech 20. století. Fašismus oslovil mnoho lidí, kteří byli rozčarováni demokracií a kteří hledali pocit národní identity a účelu. Je důležité pochopit faktory, které vedly ke vzestupu fašismu, abychom zabránili tomu, aby se to stalo znovu.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Aktivismus v umění

Pantheon knih: Symbol odporu proti cenzuře v Německu

by Jasmine
written by Jasmine

Zakázané knihy nacházejí nový domov v německém Pantheonu

V srdci německého Kasselu vzniká pozoruhodný pomník duchovní svobody: Pantheon knih. Tuto ambiciózní uměleckou instalaci, kterou navrhla argentinská konceptuální umělkyně Marta Minujínová, bude tvořit výhradně zakázané knihy.

Symbol odporu

Pantheon knih je mocný symbol odporu proti cenzuře a útlaku. Je inspirován antickým Pantheونم v Athénách, chrámem, který byl symbolem demokracie a krásy. Tím, že znovu vytvoří tuto ikonickou stavbu ze zakázaných knih, chce Minujínová zdůraznit trvalou sílu psaného slova a důležitost ochrany svobody projevu.

Výzva k darování

Minujínová vyzývá veřejnost, aby darovala až 100 000 v současnosti nebo dříve zakázaných knih pro tuto instalaci. Knihy budou pečlivě vybrány profesory a univerzitními studenty tak, aby reprezentovaly širokou škálu zakázané literatury, od klasických děl, jako je „Na západní frontě klid“ Ericha Marii Remarqua, po současné romány, jako je „Polibek dvou hochů“ Davida Levitana.

Památník duchovní svobody

Pantheon knih bude vztyčen v parku Friedrichsplatz, na místě nechvalně známé焚書nacistickými členy strany v roce 1933. Tento cenzurní akt měl za cíl knihy, které byly považovány za „ne-německé“ nebo obsahovaly protinárodní, židovské nebo „dekadentní“ myšlenky.

Instalace Minujínové slouží jako dojemná připomínka nebezpečí cenzury a důležitosti zachování kulturního dědictví. Oslavuje moc knih zpochybňovat autoritu, inspirovat kritické myšlení a podporovat spravedlivější a rovnoprávnější společnost.

Spolupráce

Minujínová úzce spolupracuje s Americkou knihovní asociací (ALA) a dalšími organizacemi na shromažďování darů pro Pantheon knih. ALA, která sponzoruje Týden zakázaných knih, již projektu darovala několik zpochybňovaných knih.

Instalace je také součástí documenta 14, významné umělecké události, která se koná současně v Athénách a Kasselu. Tato spolupráce zdůrazňuje globální charakter boje za duchovní svobodu a důležitost mezinárodní solidarity v obraně svobody projevu.

Trvalý odkaz

Pantheon knih bude vystaven po dobu 100 dnů od 10. června 2017. Poté budou knihy distribuovány do knihoven a dalších kulturních institucí po celém světě. Minujínová doufá, že instalace vyvolá diskuse o cenzuře, duchovní svobodě a roli umění v podpoře společenské změny.

Pantheon knih je silnou připomínkou toho, že boj za svobodu projevu je neustálý. Je to svědectví o odolnosti lidského ducha a trvalé síle psaného slova.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Kultura

Kina se po 35 letech vrací do Saúdské Arábie

by Kim
written by Kim

Saúdská Arábie po 35 letech ruší zákaz kin

Pozadí

Saúdská Arábie poprvé po 35 letech umožní svým občanům vychutnat si zážitek ze sledování filmů v kinech. Tento významný krok je součástí plánu Vision 2030 země, jehož cílem je modernizovat království a diverzifikovat jeho ekonomiku.

Zrušení zákazu

  1. dubna 2018 Saúdská Arábie oznámila, že zruší zákaz kin. Vláda již začala vydávat licence kinům a první kina by měla být otevřena v březnu 2018.

Rozhodnutí znovuotevřít kina je velkým kulturním posunem pro Saúdskou Arábii, která je dlouho známá svými konzervativními náboženskými zákony. Tento krok je však považován za pozitivní krok směrem k liberalizaci a modernizaci.

Cenzura a omezení

Přestože jsou kina v Saúdské Arábii nyní legální, vláda dala jasně najevo, že bude existovat omezení týkající se obsahu promítaných filmů. Filmy budou podléhat cenzuře na základě mediální politiky a etických hodnot země.

Podle úředníků nebudou povoleny filmy obsahující sex, nahotu nebo jiný obsah porušující islámské právo. Násilí a krev však mohou být tolerovány.

Zájem odvětví

Oznámení o zrušení zákazu vyvolalo značný zájem ze strany mezinárodních řetězců kin. AMC, největší řetězec kin ve Spojených státech, již podepsal memorandum o porozumění se Saúdským veřejným investičním fondem na výstavbu a provozování kin po celé zemi. Společnost VOX, řetězec kin se sídlem v Dubaji, rovněž projevila zájem o expanzi do Saúdské Arábie.

Ekonomický dopad

Očekává se, že znovuotevření kin bude mít pozitivní dopad na ekonomiku Saúdské Arábie. Ministr kultury odhaduje, že země bude do roku 2030 podporovat 300 kin a 2 000 pláten. To vytvoří pracovní místa a posílí zábavní průmysl.

Kulturní význam

Zrušení zákazu kin je významným kulturním momentem pro Saúdskou Arábii. Představuje posun směrem k liberálnější a otevřenější společnosti.

Po celá desetiletí museli Saudové cestovat do sousedních zemí nebo spoléhat na streamovací služby, aby mohli sledovat filmy. Nyní budou mít příležitost zažít magii kina ve své vlastní zemi.

Vyvažování tradice a modernity

Přestože je zrušení zákazu vítanou změnou, je důležité si uvědomit, že Saúdská Arábie zůstává konzervativní společností. Vláda zdůraznila, že filmy budou podléhat cenzuře a je pravděpodobné, že některé filmy budou zcela zakázány.

Tato rovnováha mezi tradicí a modernitou bude pro Saúdskou Arábii výzvou, protože bude pokračovat ve svých kulturních reformách.

Práva žen a další reformy

Zrušení zákazu kin je pouze jednou z několika nedávných kulturních reforem v Saúdské Arábii. V posledních letech bylo ženám uděleno právo řídit a navštěvovat sportovní stadiony.

Tyto změny jsou z velké části způsobeny korunním princem Mohammedem bin Salmánem, který v posledních dvou letech upevnil svou moc. Mnoho pozorovatelů věří, že je hybnou silou většiny politiky v zemi.

Zbývá ještě zjistit, jakým směrem se korunní princ Mohammed bin Salmán vydá se Saúdskou Arábií v budoucnu. Zrušení zákazu kin však jasně naznačuje, že se země posunuje k liberálnější a otevřenější společnosti.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Fotografie

Nan Goldin: Průkopnická fotografka, která posouvá hranice

by Zuzana
written by Zuzana

Nan Goldin: Průkopnická fotografka, která posouvá hranice

Úvod

Nan Goldin je uznávaná fotografka, jejíž tvorba vyvolává kontroverze a posouvá hranice uměleckého vyjádření. Její jedinečný styl a nebojácná explorace tabuizovaných témat z ní udělala jednu z nejvlivnějších umělkyň 20. století.

Raný život a vlivy

Goldin se narodila ve Washingtonu, D.C. v roce 1953 a její raný život byl poznamenán traumaty a nestabilitou. Opustila střední školu a přestěhovala se do Bostonu, kde se zapojila do undergroundové punkové scény. Tato zkušenost ji vystavila světu marginalizovaných jedinců a alternativních životních stylů, které se později staly ústředními tématy její fotografie.

Umělecký styl a techniky

Goldinina fotografie je charakteristická svým intimním a voyeuristickým stylem. Často používá momentky a projekce diapozitivů k zachycení prchavých okamžiků a osobních zážitků. Její práce je známá svou syrovou upřímností, nekompromisním zobrazením sexuality a zkoumáním témat, jako je závislost, AIDS a transgender identita.

Dokumentární fotografie a společenský komentář

Goldinina tvorba měla hluboký vliv na dokumentární fotografii. Její snímky dokumentují životy marginalizovaných komunit a vrhají světlo na společenské problémy, které byly často ignorovány nebo stigmatizovány. Prostřednictvím své fotografie zpochybňuje společenské normy a vybízí diváky, aby se postavili svým vlastním předsudkům.

Projekce diapozitivů jako forma umění

Goldin je také známá pro své inovativní využití projekcí diapozitivů jako umělecké formy. Vytváří pohlcující instalace, které kombinují obrazy, hudbu a text, aby vyprávěly silné příběhy a vyvolávaly u diváků emocionální reakce. Její projekce diapozitivů byly vystaveny v prestižních muzeích po celém světě.

Uznání a kontroverze

Goldinina tvorba byla široce uznávána a oceňována. Získala řadu ocenění, včetně Hasselbladovy ceny za fotografii v roce 2007. Její práce se však také setkala s kontroverzí. Někteří kritici ji obvinili z toho, že využívá své subjekty a překračuje etické hranice.

Cenzura a debata o „Co je umění?“

V posledních letech byla Goldinina tvorba v centru debaty o cenzuře a definici umění. V roce 2018 byla jedna z jejích fotografií zabavena z britské galerie, kde byla vystavena. Tato událost vyvolala pobouření a vznesla otázky ohledně role svobody projevu v umění.

Odkaz a vliv

Navzdory kontroverzím Goldinina tvorba nadále inspiruje a provokuje diváky. Její nebojácná explorace tabuizovaných témat a její odhodlání k svobodě projevu z ní udělalo ústřední postavu současného umění. Jejím odkazem je posouvání hranic, prosazování marginalizovaných hlasů a využívání umění jako nástroje společenské změny.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail
Historie

Náměstí Nebeského klidu: Propuštění posledního vězně

by Zuzana
written by Zuzana

Náměstí Nebeského klidu: Propuštění posledního vězně

Protesty na náměstí Nebeského klidu

V roce 1989 se na náměstí Nebeského klidu v Pekingu shromáždily tisíce lidí, převážně studentů, aby protestovaly proti autoritářské vládě Číny a požadovaly demokratické reformy. Protesty vyvolala smrt Chu Jao-panga, populárního reformního vůdce.

Vláda odpověděla na protesty brutálním zákrokem. Dne 4. června 1989 vjely na náměstí tanky a vojáci a zahájili palbu do demonstrantů. Stovky, možná tisíce lidí byly zabity.

Uvěznění Miao Te-šuna

Miao Te-šun byl jedním z mnoha demonstrantů, kteří byli zatčeni v důsledku masakru na náměstí Nebeského klidu. Byl obviněn ze žhářství za to, že hodil koš do hořícího tanku. Byl odsouzen k smrti, ale jeho trest byl později snížen na doživotí.

Te-šun strávil 27 let ve vězení, kde byl mučen a nebylo mu umožněno přijímat návštěvy od své rodiny. Byl propuštěn v roce 2016 a trpěl hepatitidou B a duševní chorobou.

Zásah čínské vlády

Masakr na náměstí Nebeského klidu byl mezníkem v čínské historii. Vedl k potlačení disentu a k potlačení svobody projevu a shromažďování. Vláda rovněž zavedla politiku hospodářské liberalizace, která vedla k rychlému hospodářskému růstu, ale také ke zvýšené nerovnosti a korupci.

Dědictví náměstí Nebeského klidu

Masakr na náměstí Nebeského klidu zůstává v Číně tabuizovaným tématem. Vláda cenzuruje každou zmínku o něm v médiích a učebnicích. Vzpomínka na masakr však žije dál, jak v Číně, tak ve světě.

Propuštění Miao Te-šuna je připomínkou pokračujícího potlačování disentu čínskou vládou. Je to také připomínka důležitosti boje za svobodu a demokracii, a to i tváří v tvář protivenství.

Vězni náměstí Nebeského klidu

Kromě Miao Te-šuna bylo v důsledku masakru na náměstí Nebeského klidu zatčeno a uvězněno mnoho dalších demonstrantů. Mnozí z nich byli mučeni a byl jim odepřen spravedlivý proces. Někteří byli popraveni, zatímco jiní zemřeli ve vězení.

Čínská vláda nikdy plně nevysvětlila počet lidí, kteří byli během zásahu na náměstí Nebeského klidu zabiti nebo uvězněni. Skupiny pro lidská práva však odhadují, že tento počet se pohybuje v řádu tisíců.

Hospodářské reformy

V letech následujících po masakru na náměstí Nebeského klidu čínská vláda provedla řadu hospodářských reforem, které vedly k rychlému hospodářskému růstu. Tyto reformy zahrnovaly privatizaci státních podniků, otevření země zahraničním investicím a zavedení tržní ekonomiky.

Hospodářské reformy vyvedly miliony lidí z chudoby a vytvořily novou střední třídu. Vedly však také ke zvýšené nerovnosti a korupci.

Cenzura náměstí Nebeského klidu

Čínská vláda byla vždy citlivá na každou zmínku o masakru na náměstí Nebeského klidu. Masakr není zmíněn v čínských učebnicích a každá zmínka o něm v médiích je rychle cenzurována.

Cenzura náměstí Nebeského klidu ze strany vlády je připomínkou jejího pokračujícího potlačování disentu. Je to také připomínka důležitosti boje za svobodu projevu a shromažďování.

Vzpomínka na náměstí Nebeského klidu

Vzpomínka na masakr na náměstí Nebeského klidu žije dál, jak v Číně, tak ve světě. Masakr je připomínkou nebezpečí autoritářské vlády a důležitosti boje za svobodu a demokracii.

Propuštění Miao Te-šuna je malým krokem ke smíření. Čínská vláda však musí udělat více, aby se zodpovídala za masakr na náměstí Nebeského klidu a zajistila, že se taková tragédie už nikdy neopakuje.

0 comment
0 FacebookTwitterPinterestEmail