Finský experiment se základním příjmem: Zkušební případ pro budoucnost bez práce
Odvážný finský experiment
Finsko zahájilo ambiciózní společenský experiment: poskytnout základní příjem 2 000 nezaměstnaným občanům ve věku od 25 do 58 let. Od ledna 2023 budou tito jedinci pobírat měsíční příspěvek ve výši 560 eur (přibližně 14 000 Kč) bez ohledu na jejich zaměstnanecký poměr.
Zdůvodnění a cíle
Finská vláda chce posoudit dopad základního příjmu na zaměstnanost a sociální péči. Doufá, že zjistí, zda základní příjem dokáže účinně snížit chudobu, zvýšit blahobyt a případně reformovat systém sociálního zabezpečení země. Pilotní program poběží dva roky a výsledky příjemců budou porovnány s kontrolní skupinou.
Historický kontext a mezinárodní srovnání
Koncept univerzálního příjmu není nový. Jeho zastánci vysledovali jeho počátky až k osvícenství. V 70. letech minulého století poskytl kanadský experiment „Mincome“ v Dauphinu v Manitobě garantovaný příjem 30 % obyvatel města. Výsledky ukázaly pozitivní dopady, jako je snížení počtu nehod a hospitalizací a zvýšení docházky do školy.
Finský experiment je jedinečný svou velikostí a délkou trvání. Pouze několik dalších zemí se zabývalo koncepty základního příjmu a většina experimentů byla malá a krátkodobá. Růstající popularita základního příjmu mezi zastánci, kteří tvrdí, že by mohl zmírnit ztrátu pracovních míst způsobenou automatizací, však podněcuje zájem o rozsáhlé pokusy.
Výhody a obavy
Zastánci základního příjmu tvrdí, že může snížit chudobu, zlepšit zdravotní výsledky a zvýšit úroveň vzdělání. Poskytnutím finanční jistoty by základní příjem mohl jednotlivcům umožnit, aby se věnovali vzdělávání, zahájili podnikání nebo se starali o členy rodiny, aniž by se obávali ztráty příjmu.
Odpůrci však vyjadřují obavy z možného dopadu na pracovní morálku a nákladů spojených se zavedením základního příjmu ve velkém měřítku. Kritici tvrdí, že základní příjem by mohl odradit lidi od hledání práce, což by vedlo ke snížení počtu pracovních sil. Financování programu základního příjmu by navíc mohlo vyžadovat výrazné zvýšení daní nebo snížení jiných sociálních programů.
Jedinečný přístup Finska
Finský experiment se liší od předchozích pokusů se základním příjmem v několika ohledech. Za prvé, jedná se o největší a nejdelší experiment dosud. Za druhé, platby základního příjmu nahradí některé stávající sociální dávky, což zajistí, že program nebude pouze poskytovat dodatečný příjem těm, kteří již pobírají státní podporu.
Důsledky pro budoucnost práce
Vzhledem k tomu, že automatizace a technologický pokrok nadále narušují trh práce, získává základní příjem půdu pod nohama jako potenciální řešení výzev spojených s rozsáhlou ztrátou pracovních míst. Finský experiment by mohl poskytnout cenné poznatky o proveditelnosti a účinnosti základního příjmu při řešení měnící se povahy práce.
Programy základního příjmu financované z veřejných zdrojů
Zatímco rozsáhlé zavedení základního příjmu zůstává ve většině zemí vzdálenou vyhlídkou, jednotlivci, kteří touží po ochutnání konceptu základního příjmu, se mohou přihlásit do programů základního příjmu financovaných z veřejných zdrojů. Tyto programy poskytují malé měsíční příspěvky omezenému počtu účastníků a nabízejí pohled na potenciální výhody a výzvy základního příjmu.
Závěr
Finský experiment se základním příjmem je odvážný a inovativní přístup k řešení výzev nezaměstnanosti a chudoby v rychle se měnícím světě. Výsledky experimentu budou pozorně sledovány tvůrci politik a výzkumníky по celém světě, protože by mohly poskytnout cenné poznatky o potenciálních výhodách a výzvách základního příjmu jako budoucího sociálního bezpečnostního systému.
