Změny klimatu, nikoliv lov, mohly vyhubit srstnatého nosorožce
Kdysi prosperující srstnatý nosorožec
Srstnatý nosorožec, ikonické stvoření doby ledové, putovalo po Zemi stovky tisíc let. Tito obří býložravci, srovnatelní svou velikostí se současnými bílými nosorožci, obývali chladný stepní ekosystém severní Eurasie, zejména na Sibiři. Jejich charakteristické zakřivené rohy, tenčí a ostřejší než u současných nosorožců, byly používány k odhrnování sněhu a získávání přístupu k zmrzlé vegetaci.
Záhada vyhynutí
Před přibližně 14 000 lety srstnatý nosorožec záhadně zmizel z fosilního záznamu. Vědci tradičně připisovali toto vyhynutí „hypotéze nadměrného lovu“, která naznačuje, že lidský lov tyto tvory dovedl na pokraj vyhynutí. Nedávné genetické důkazy však tuto teorii zpochybňují.
Genetické poznatky
Vědci analyzovali mitochondriální a jaderné genomy 14 vzorků srstnatého nosorožce, včetně mumifikovaného mláděte a tkáně z žaludku štěněte z doby ledové. Zkoumáním genetické rozmanitosti a úrovní příbuzenské plemenitby zjistili, že populace srstnatých nosorožců zůstala stabilní, dokud nedošlo k prudkému poklesu v období před 18 500 až 14 000 lety.
Změny klimatu jako viník
Načasování úpadku srstnatého nosorožce se shoduje s významnou klimatickou událostí známou jako Bølling-Allerødův interstadiál. Toto období rychlého oteplování způsobilo masivní tání ledových příkrovů, což zvýšilo hladinu moří přibližně o 50 stop. Výsledný nárůst srážek mohl přeměnit stepní ekosystém a učinit ho méně vhodným pro srstnatého nosorožce.
Vlivy sněhu a vegetace
Silné sněžení mohlo pohřbít trávy, na kterých se srstnatí nosorožci pásli a které jim sloužily jako potrava, což vedlo k hladomoru. Kromě toho mohlo se oteplující klima postupně posunout stepní ekosystém k keřům a lesům, což dále omezilo potravinové zdroje nosorožců.
Lidský lov jako potenciální faktor
Přestože genetické důkazy naznačují, že změny klimatu hrály dominantní roli ve vyhynutí srstnatého nosorožce, lidský lov nelze zcela vyloučit. Je možné, že lovecké schopnosti člověka dosáhly kritického bodu v období 4 500 let, které není pokryto genetickými údaji.
Ponaučení pro budoucnost
Vyhynutí srstnatého nosorožce slouží jako výstražný příběh o potenciálních dopadech změn klimatu. Rychlé oteplování může mít ničivé důsledky pro druhy přizpůsobené chladu, protože může narušit jejich potravinové zdroje a změnit jejich stanoviště. Pochopením složitých faktorů, které přispívají k vyhynutí druhů, se můžeme lépe připravit na výzvy, které dnešní změny klimatu představují.
Omezení výzkumu a budoucí směry
Genetické údaje analyzované v této studii poskytují cenné poznatky o úpadku srstnatého nosorožce, ale mají svá omezení. Budoucí výzkum má za cíl získat novější vzorky s vysoce kvalitní DNA, aby bylo možné prozkoumat poslední tisíciletí vedoucí k vyhynutí nosorožce. Kombinováním genetických důkazů s dalšími liniemi zkoumání, jako jsou archeologické a ekologické údaje, doufají vědci, že získají komplexnější pochopení faktorů, které formovaly osud tohoto pravěkého druhu.
