Ustupující aljašské ledovce: století změn
Historická dokumentace ústupu ledovců
Bruce Molnia, geolog z americké geologické služby, strávil desítky let sbíráním a studiem historických fotografií aljašských ledovců. Tyto snímky poskytují jedinečný pohled na dramatické změny, k nimž došlo za poslední století vinou globálního oteplování.
Molniovy fotografie z období před a po nabízejí přesvědčivý důkaz tání ledovců v Národním parku Glacier Bay, národních parcích Denali a Kenai Fjords a národním lese Chugach. Molnia znovu navštívil přesná místa, kde byly pořízeny původní fotografie, a zachytil tak nepříjemný kontrast mezi kdysi mohutnými ledovými velikány a dnešními ustupujícími ledovci.
Dopady globálního oteplování na aljašské ledovce
V průběhu posledních 75 až 100 let se průměrné roční teploty na Aljašce zvýšily asi o 5 stupňů Fahrenheita, což vedlo k výraznému ústupu ledovců. Z ledovců, které Molnia studoval, jen 1 až 2 procenta vyrostlo, pravděpodobně kvůli zvýšenému sněžení ve vyšších nadmořských výškách. Naprostá většina se viditelně zmenšuje, některé v průběhu posledních 95 let ztratily až 20 mil délky.
Toto tání ledovců má vážné následky pro aljašské životní prostředí i infrastrukturu. Studie Úřadu pro vládní odpovědnost z roku 2003 zjistila, že 86 procent aljašských vesnic ohrožuje zaplavení a eroze způsobené táním ledovců a mořského ledu.
Globální rozsah tání ledovců
Úbytek ledovců se neomezuje jen na Aljašku. Ledovce se zmenšují téměř všude, včetně Arktické národní přírodní rezervace, Antarktidy a na vrcholcích hor v Číně, Peru a Argentině. Taje i ikonická ledová čepice na hoře Kilimandžáro.
Glaciolog Lonnie Thompson z univerzity v Ohiu předpovídá, že Národní park Glacier na hranici Montany a Kanady přijde v případě pokračování současného trendu o všechny své ledovce do 30 let.
Přirozené a člověkem způsobené příčiny tání ledovců
Zatímco přirozené výkyvy zemského klimatu způsobovaly příchod a odchod dob ledových, vědci se shodují, že nedávný prudký nárůst hladin oxidu uhličitého v atmosféře výrazně urychlil tání ledovců. Oxid uhličitý zachycuje v atmosféře teplo, což vede ke skleníkovému efektu.
Lidské aktivity, jako je spalování fosilních paliv, uvolňují do ovzduší obrovské množství oxidu uhličitého. Tato akumulace skleníkových plynů zhoršuje účinky globálního oteplování a vede k rychlému tání ledovců.
Věda tání ledovců
Ledovce vznikají hromaděním a zhutňováním sněhu v průběhu času. Váha sněhu stlačuje vločky do ledových krystalků, které mohou dorůst velikosti lidské hlavy.
Když světlo pronikne do zhutněného ledu, absorbují se červené vlnové délky a zůstává strašidelná modrá záře. Tato ledovcová modrá je jedinečným a fascinujícím pohledem, který je nejlépe vidět na dně trhlin nebo tam, kde se ledovce taví.
Krása a význam ledovců
Ledovce nejsou jen úchvatné přírodní divy, ale také životně důležité složky zemského ekosystému. Poskytují útočiště pro volně žijící živočichy, regulují průtok vody a přispívají k chladicímu systému planety.
Ztráta ledovců v důsledku globálního oteplování je vážnou hrozbou pro životní prostředí i lidskou civilizaci. Je nezbytné pochopit příčiny a dopady tání ledovců a přijmout opatření ke zmírnění jejich ničivých následků.
