Vynález abecedy: Paradox historie
Záhada Serabit el-Khadim
Na odlehlém Sinajském poloostrově, na větrem ošlehané náhorní plošině zvané Serabit el-Khadim, leží paradox historických rozměrů. Před více než 4 000 lety vytesala na stěny starověkého dolu záhadná skupina vůbec první pokusy o revoluční koncept: abecedu.
Hieroglyfy a zrod myšlenky
Stovky let předtím, než Mojžíš putoval po Sinaji, se egyptské výpravy vydávaly do tohoto regionu bohatého na nerostné suroviny hledat tyrkys. V srdci této aktivity stál chrám zasvěcený bohyni Hathor, jehož stěny zdobily složité hieroglyfy.
Uprostřed těchto hieroglyfů byla skupina kanaánských horníků, přitahovaná výnosnými nalezišti tyrkysu, svědkem síly psané komunikace. Inspirováni obrazovými symboly je začali přeměňovat na jednodušší a univerzálnější systém, který by dokázal zachytit zvuky jejich vlastního jazyka.
Kanaánští horníci: Neznámí vynálezci
Tradičně se učenci domnívali, že abecedu vytvořili vysoce vzdělaní písaři. Nedávný výzkum egyptoložky Orly Goldwasserové však tuto představu zpochybňuje. Naznačuje, že to byli právě negramotní kanaánští horníci, neschopní rozluštit hieroglyfy, kdo učinili tento průlomový objev.
Náboženský rituál a potřeba komunikovat
Po celodenní práci se kanaánští horníci shromáždili v chrámovém komplexu Hathor. Jako svědci náboženských rituálů a bezpočtu hieroglyfů používaných k uctívání bohyně byli inspirováni k vytvoření vlastních písemných invokací.
Bez omezení formálního vzdělání vymysleli abecedu, která byla praktická, účinná a přístupná všem. Tato abeceda, odvozená z jejich vlastního semitského jazyka, se nakonec stala základem našich moderních systémů psaní.
Šíření abecedy
Po staletí zůstala abeceda omezena na kulturní periferii Středomoří a objevovala se pouze na předmětech, jako jsou dýky a keramika. Kolem roku 1200 př. n. l. však s politickými převraty pozdní doby bronzové začala abeceda vzkvétat.
S nástupem menších městských států v Kanaánu se semitské abecedy odvozené z dolů na Sinaji rozšířily. Kanaánští obchodníci přenášeli abecedu spolu se svým zbožím a šířili ji od Turecka po Španělsko.
Féničtí dědicové
Kanaánská abeceda se časem vyvinula ve fénickou abecedu, která se stala základem řecké a římské abecedy. Tyto abecedy zase daly vzniknout většině písem používaných v dnešním světě.
Paradox gramotnosti a negramotnosti
Vynález abecedy negramotnými kanaánskými horníky představuje fascinující paradox. Jeden z nejhlubších intelektuálních výtvorů civilizace nevznikl od vzdělané elity, ale od dělníků, kteří byli obvykle vyloučeni z písemného slova.
Trvalá síla piktogramů
Goldwasserová tvrdí, že úzké spojení mezi piktogramy a textem zůstává zřejmé i v naší moderní době. Používání emodži v digitální komunikaci dokládá, že se i nadále spoléháme na vizuální symboly k vyjádření významu. Stejně jako kanaánští horníci čerpali inspiraci z hieroglyfů, i my se snažíme začlenit obrazy do našeho psaného jazyka.
Dědictví abecedy
Abeceda způsobila revoluci v lidské komunikaci a šíření znalostí. Od starých Egypťanů až po moderní svět nám umožnila zaznamenávat naši historii, sdílet naše myšlenky a spojovat se přes velké vzdálenosti.
Vynález abecedy, zrozený z paradoxu gramotnosti a negramotnosti, stojí jako svědectví o schopnosti lidského ducha inovovat a překonávat omezení své doby. Jeho trvalé dědictví i dnes utváří náš svět.
