Pravěké kostry odhalují genetickou tapisérii střední Evropy
DNA ze starých kostí vrhá světlo na evropský původ
Vědci odemkli genetickou pokladnici ze starých koster a odhalili tak složitou historii lidských migrací ve střední Evropě. Analýzou mitochondriální DNA, která se dědí z matky na dítě, sestavili vědci genetickou časovou osu sahající od 7 500 do 3 500 let.
Vícenásobné migrace utvářely genetickou rozmanitost Evropy
Na rozdíl od dřívějších představ nelze genetickou rozmanitost současných Evropanů připsat jediné migrační události. Místo toho formovalo genetickou skladbu střední Evropy několik vln migrace z různých oblastí.
Neolitičtí zemědělci a lovci-sběrači
K první velké genetické změně došlo kolem roku 5 500 př. n. l. s příchodem neolitických zemědělců z Předního východu. Tento příliv zemědělců přinesl nové zemědělské postupy a nahradil způsob života lovců a sběračů, který v regionu převládal.
Následné migrace z východu a západu
Genetická časová osa však odhaluje také následné migrace jak z východu (dnešní Lotyšsko, Litva, Česká republika atd.), tak ze západu (Iberský poloostrov). Tyto migrace přinesly další genetické prvky, které přispívají k rozmanitosti pozorované u současných Evropanů.
Archeologické důkazy podporují genetické poznatky
Porovnáním načasování genetických změn s archeologickými objevy vědci spojili genetický příliv se vznikem nových kulturních artefaktů. To naznačuje, že migrace přinesly nejen nové lidi, ale také nové technologie a kulturní praktiky.
Genetická časová osa odhaluje vzorce změn
Genetická časová osa vytvořená vědci poskytuje podrobnou zprávu o genetických změnách v čase. Ukazuje období stability genetických vzorců po příchodu zemědělců, následované oživením linií lovců-sběračů a poté novými impulsy z východu i západu.
Hypotéza: Kulturní artefakty naznačují migrace
Autoři navrhují, že přítomnost nových kulturních artefaktů v určité oblasti naznačuje příchod cestovatelů z dalekých končin. Přestože používání nových nástrojů a technologií automaticky neznamená genetický příliv, je možné, že v dávných dobách migrace často souvisely se zaváděním nových technik.
Odhalení původu evropského původu
Studie starověké DNA ze skeletů ve střední Evropě poskytla neocenitelné poznatky o genetické historii Evropanů. Odhaluje složitou tapisérii migrací a genetických vlivů, které utvářely rozmanitost, kterou dnes vidíme. Pokračováním v analýze starověké DNA doufají vědci, že ještě více rozpletou spletitou síť lidského původu.
Další poznatky:
- Studie zkoumala velké množství vzorků mitochondriální DNA, což z ní činí dosud největší zkoumání starověké DNA.
- Vědci se zaměřili na konkrétní oblast v Sasku-Anhaltsku v Německu kvůli velkému množství dostupných vzorků starověkých koster.
- Genetická časová osa vytvořená vědci poskytuje komplexní záznam genetických změn v čase na konkrétním místě, nikoliv roztříštěný záznam z různých oblastí.
