Hobit z Floresu: Nové důkazy znovu otevírají debatu
Objev a první zjištění
V roce 2003 byl na indonéském ostrově Flores učiněn průlomový objev: pozůstatky dávných lidí, kteří byli nápadně malé velikosti. Vědci, kteří tento objev učinili, došli k závěru, že tyto pozůstatky patří k novému druhu Homo, kterému dali přezdívku „hobiti z Floresu“. Tento objev byl oslavován jako jeden z nejdůležitějších v oblasti lidské evoluce za více než století.
Kontroverze a debata
Počáteční zjištění se však setkala se skepticismem některých vědců. Někteří tvrdili, že jedna jediná lebka není dostatečným důkazem pro stanovení nového druhu, zatímco jiní naznačovali, že malá velikost lebky mohla být spíše výsledkem nemoci než jedinečného evolučního rysu.
Nový výzkum znovu otevírá debatu
Nyní dva nové články publikované vědci z Penn State a dalších institucí znovu otevřely debatu o hobitovi z Floresu. V jednom z těchto článků vědci tvrdí, že lebka z Floresu nepředstavuje nový druh, ale spíše starého jedince s Downovým syndromem.
Důkazy pro Downův syndrom
Vědci poukazují na několik důkazních linií, které podporují jejich hypotézu. Zaprvé si všimli, že lebeční měření a rysy lebky z Floresu odpovídají moderním projevům Downova syndromu. Kromě toho jsou kratší stehenní kosti jedince také v souladu s Downovým syndromem.
Překrucovaná velikost lebky
Vědci také tvrdí, že původní zpráva o pozůstatcích z Floresu zveličovala drobnou velikost lebky. Provedli vlastní měření a zjistili, že lebka je ve skutečnosti větší, než bylo dříve uvedeno, a že spadá do předpokládaného rozsahu pro moderního člověka s Downovým syndromem ze stejného zeměpisného regionu.
Výška a vzrůst
Vědci také poukazují na to, že kostra z Floresu patřila jedinci, který byl vysoký něco málo přes 1,20 m, což je srovnatelné s výškou některých moderních lidí na Floresu. To dále naznačuje, že jedinec nemusel být členem odlišného druhu, ale spíše člověkem s genetickou poruchou.
Odpor vůči hypotéze
Navzdory důkazům předloženým v nových článcích zůstávají někteří vědci vůči „hypotéze nemocného hobita“ odolní. Tvrdí, že pozůstatky z Floresu stále vykazují jedinečné rysy, které nelze plně vysvětlit Downovým syndromem.
Implikace pro lidskou evoluci
Debata o hobitovi z Floresu má důležité důsledky pro naše chápání lidské evoluce. Pokud je hobit z Floresu skutečně člověkem s Downovým syndromem, naznačovalo by to, že tento stav je v lidských populacích přítomen mnohem déle, než se dříve myslelo. Kromě toho by to zpochybnilo tradiční pohled na lidskou evoluci jako na lineární postup od menších k větší druhům.
Probíhající výzkum
Je pravděpodobné, že debata o hobitovi z Floresu bude ještě nějakou dobu pokračovat. Abychom plně porozuměli povaze pozůstatků z Floresu a jejich místu v lidské evoluci, je zapotřebí další výzkum. Nové důkazy předložené v nedávných článcích však jistě znovu otevřely diskusi a otevřely nové cesty pro vyšetřování.
