Home UměníHudba a zdravotní postižení Zážitek Helen Kellerové s Beethovenovou Devátou symfonií

Zážitek Helen Kellerové s Beethovenovou Devátou symfonií

by Jasmine

Hluboký zážitek Helen Kellerové s Beethovenovou Devátou symfonií

Mistrovské dílo klasické hudby

Beethovenova Devátá symfonie je všeobecně považována za jedno z jeho největších děl a vrchol klasické hudby. Její premiéra v roce 1824 znamenala významný milník v historii hudby.

Mimořádný poslechový zážitek Helen Kellerové

V roce 1925 se slavná nevidomá a neslyšící spisovatelka Helen Kellerová zúčastnila rozhlasového vysílání Newyorského symfonického orchestru, který hrál Beethovenovu Devátou symfonii v Carnegie Hall. Přes své smyslové postižení byla Kellerová schopna zažít hudbu prostřednictvím vibrací vycházejících z reproduktorů.

Pocit vibrací hudby

Kellerová popsala svůj zážitek v dopise členům orchestru a živě vylíčila, jak položila ruku na přijímač a cítila nejen vibrace, ale také „vášnivý rytmus, pulz a naléhavost hudby“. Propletené vibrace různých nástrojů, včetně lesních rohů, bubnů, viol a houslí, ji okouzlily.

Rozeznávání nástrojů a lidských hlasů

Kellerová citlivost jí umožnila rozlišit jednotlivé nástroje, jako jsou lesní rohy a bubny. Dokázala také cítit hluboké tóny viol a vznosné melodie houslí. Když se ze symfonie vynořil lidský hlas, okamžitě ho poznala.

Sbor: Ztělesnění andělských hlasů

Když vstoupil sbor, Kellerová cítila, jak jeho bujarost a extáze proudí jejími konečky prstů. Zdálo se, že ženské hlasy ztělesňují andělské hlasy, které se hrnuly v harmonické záplavě zvuku. Celý sbor pulzoval proti jejím prstům a předával jí dojemné pauzy a toky hudby.

Beethovenova hluchota a symfonie

Sám skladatel symfonie, Beethoven, byl v době, kdy ji psal, zcela hluchý. Jeho vlastní zkušenosti s hluchotou mohly ovlivnit emocionální hloubku díla a jeho zkoumání síly hudby překonávat fyzická omezení.

Transformativní síla hudby na Helen Kellerovou

Kellerová zkušenost s Beethovenovou Devátou symfonií ukázala transformativní sílu hudby. Přes svou slepotu a hluchotu dokázala najít radost a inspiraci ve vibracích symfonie. Její příběh slouží jako svědectví o univerzálnosti hudby a její schopnosti překlenout senzorické bariéry.

Další poznatky

  • Kellerové zážitek zdůrazňuje důležitost přístupnosti umění pro osoby se zdravotním postižením.
  • Složitá struktura symfonie a propletené melodie odrážejí Beethovenovo mistrovství v hudební kompozici.
  • Kellerové dopis poskytuje jedinečný pohled na subjektivní zkušenost nevidomé a neslyšící osoby poslouchající hudbu.
  • Souhra různých nástrojů a lidského hlasu v Deváté symfonii vytváří bohatou a dynamickou zvukovou krajinu.
  • Kellerová schopnost vnímat emocionální a rytmické kvality hudby naznačuje, že naše vnímání zvuku přesahuje naše fyzické smysly.